Rodinná tradice s duchem modernosti

Čistá příroda, naprostý klid a nádherné výhledy, to vše přímo pod hradem Pecka. Zkrátka je to kouzelné místo pro odpočinek. Právě zde si svůj ráj vybudovali milovníci historie Milan Šturm a Kristýna Lutzová.

Usedlost nabízí spoustu prostoru pro nejrůznější aktivity. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Oba pocházejí z Podkrkonoší, oba se věnují restaurování památek a oba ctí tradici. A tak když se jim naskytla možnost získat chalupu, kterou postavil Milanův prapradědeček přímo pod hradem Pecka, neváhali. Z rušné Prahy se rádi uchýlili do přírody. Nejdříve je však čekala intenzivní práce.

Záznamy ve štítech

Stavení s hospodářským objektem patří od dob vzniku rodině Šturmů. Jeden ze štítů je proto označen letopočtem 1886, v němž zapálený statkář Josef Šturm dům postavil. Další generace pak pokračovaly v rozšiřování a přístavbách až do finální podoby. Datum této ukončené etapy, rok 1920, a jméno Karel Šturm hrdě nese druhý štít. A brzy přibude další. Přesně o sto let později totiž dnešní majitel hospodářství zrekonstruoval a vdechl mu nový život.

Dostat chalupu do dnešní podoby trvalo dlouhých osm let. „Nejdříve bylo nutné celý objekt odvlhčit. Potom přišel zedník, naházel omítky a šlo se bydlet,“ usmívá se původní naivní představě Milan Šturm. Po dvou letech zjistil, že bude nutná kompletní rekonstrukce prakticky od základů. Najal si architekta a stavební firmu. Díky svým restaurátorským zkušenostem si vše ohlídal. „Museli jsme kompletně odstranit střechu i dřevěnou konstrukci, což ale komplikovaly dlouhé peripetie s památkáři. Zásadní neshodou mezi památkáři a architekty byl problém s denním osvětlením v podkroví, protože jsme chtěli vybudovat střešní okna a vikýře. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, na pultovém vikýři, který musel být rozdělen na dva menší,“ podotýká Milan a Kristýna k tomu dodává: „Zapojila se celá rodina. Hodně pomohl Milanův otec, který je vyučený tesař, a tak na vše dohlížel. A maminka vozila chlapům dobroty a upečený bůček,“ směje se Kristýna.

Žádný plast. Nová moderní okna vypadají jako původní. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Pak přišly na řadu obvodové zdi, výměna topení, nová elektroinstalace i voda. Když už bylo „rozkopáno“, rovnou majitelé nainstalovali podlahové topení, které výrazně zvyšuje komfort. Co však ponechali, jsou krásné cihlové klenby, které zdobí dvě přízemní místnosti. Zůstalo i prvních pět trámů, ty ostatní pak jsou jejich dokonalé repliky.

Práce nikdy nekončí

Stále se však buduje dál. Dokončují se interiéry a nejvíc se nyní majitelé zaměřují na přestavbu bývalé stodoly. „Rádi bychom dole vybudovali společenský sál. Je dobré, že tady lze otevřít oboje vrata, čímž se vytvoří polovenkovní prostor. Chceme zde postavit malý bar, stoly, lavice. Je tady malinký pokojíček, kterému říkáme zašívárna. Líbí se hlavně dětem,“ říká Kristýna. Nad budoucím sálem má však „zašívárnu“ sama naše hostitelka. Je to „jógovna“, Kristýna totiž vede kurzy jógy a různá ženská setkání. Sama se zabývá bylinkami, a tak se za ní sjíždějí podobně smýšlející ženy ze širokého okolí.

Místnost na cvičení jógy opravdu dýchá klidem. Čtvercový pokoj s přiznanými krovy nabízí vzdušný prostor pro dvanáct lidí. Stěny jsou vymalovány decentní béžovou a ve stejném tónu je i sporé vybavení, jako například polštáře rozmístěné po obvodu. Atmosféru pak dotvářejí solné lampy, o teplo se postarají infrapanely, které si majitelka nemůže vynachválit. Jsou nenápadné, ekologické a rychle zahřejí.

I když si místnost drží tvář časů minulých, mají zde hosté veškeré pohodlí. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Všechny apartmány jsou vybaveny bílou kuchyní. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Při vyklízení stodoly našli různé „poklady“, které Kristýna natřela a citlivě zasadila do dvora jako dekorace. A tak každého, kdo vstoupí brankou, přivítají staré sáňky, trakař nebo kolo sloužící jako květinový stolek. Vůbec nejoblíbenějším místem Kristýny je však „dědek“ (truhlářská stolice, např. na výrobu šindelů, planěk, topůrek), který opravili, natřeli na modro a postavili na zápraží. Právě zde tak ráda odpočívá a popíjí svou kávu.

Krbovna slouží jako denní místnost pro hosty. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Hosté vítáni

Milan zase nedá dopustit na „krbovnu“. „Je to nejstarší část hospodářského objektu, kde v minulosti byla ustájena zvířata,“ říká. Dnes tato místnost slouží hostům jako prostor pro společné sdílení a setkávání. Je zde plně vybavená moderní kuchyň, velký stůl, gauč či krbová kamna, která pak ve stejném designu najdeme i v ostatních místnostech. Jak jsme již zmínili, nejvíce upoutá cihlová klenba, kterou ponechali také ve vedlejší místnosti – klubovně. „Tu jsme pomyslně rozdělili na několik částí. První je určená dětem, další prostor jsme cílili na zábavu a hru, jako například ping-pong nebo šipky, a poslední je odpočívací, kam jsme postavili infrasaunu,“ seznamuje nás majitelka. Komu by sauna nestačila, může se zrelaxovat na zahradě v koupacím sudu s vodou vyhřívanou na 40 stupňů.

Kočky jsou zdejším symbolem. Ložnici pro šest trpaslíků milují hlavně děti. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Stavení dnes slouží nejen samotným majitelům a široké rodině, ale už druhým rokem zde najdou střechu nad hlavou i zájemci, kteří touží po dovolené v přírodě. K tomu tu jsou hned tři rozlehlé apartmány. Každý je jiný. Co ale všechny do jednoho spojuje a co nás provází celým penzionem, je design dřevěných dveří, zárubní, garnýží, postelí i nočních stolků. Za všemi stojí jejich rodinní truhláři Jaroslav Šejbl, Petr Javanský a Milanův tatínek Vladimír. „Byla to pro ně výzva. Museli vyrobit 25 dveří, 28 postelí a 15 nočních stolků,“ počítá Kristýna. Ale vyplatilo se. Tento jednoticí prvek dává chalupě duši.

Štědré prostory

Popsat všechny rozlehlé apartmány zvlášť by vydalo na knihu. Každý nabízí dvě až tři ložnice, kuchyň propojenou s obývacím prostorem, vlastní koupelnu s toaletou a nabízí i možnost využít pračku a sušičku, které jsou vždy promyšleně uschované v jakési poloskříňce vytvořené na míru. O výzdobu se z velké části postarala Kristýna, která se zajímá o bylinky, ale i ruční práce, jako je macramé, háčkování a další kreativní činnosti. Pod čím není podepsaná Kristýna, jsou podepsány umělkyně z okolních vsí. „Jsme takový kočičí penzion, všude máme kočky, které nám ušila Zdena Vanická. To je takové naše poznávací znamení,“ říká Kristýna.

Kulatý stůl je dominantou, která svádí k posezení s přáteli. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Prostorná kuchyň umožňuje přípravu jídla i pro větší rodinu. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

V každém apartmánu však najdeme detail, který ty ostatní předčí a který nad nimi vynikne. V tom největším je to například velký kulatý dřevěný stůl se šesti židlemi. Ač nový, působí historicky jako zrestaurovaný. Stal se tak výrazným prvkem půdního prostoru, který tvoří bílá kuchyň plynule přecházející do obývacího pokoje. Zaujme i výmalba, která díky pruhům tvořeným dvěma tóny šedozelené barvy je jako tapeta.
Apartmán A ponechává ducha předků. V kuchyni tak na zdi vidíme prvního majitele i s jeho ženou. Velká jídelna láká nejen k hodování, ale i k posezení u plápolajícího krbu. Ložnice jsou zde jen skromně zařízené pouze postelemi a nočními stolky. Prostorné skříně pak najdeme na chodbách a ve výklencích. Co však láká nejvíce, bezesporu hlavně děti, je patro se šesti lůžky. „Říkáme tomu pokoj pro sedm trpaslíků, jen je tady šest postelí,“ směje se Kristýna. Každá postel má svoji truhlu opět vyrobenou na míru, kam si hosté mohou ukládat oblečení. A každou z postelí „hlídá“ šitá kočka nebo jiné zvířátko.

Koupelny jsou všechny v podobném stylu. Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Schody, kam se podíváš

Apartmán C je zvláštní svou členitostí. Nachází se v nejstarší části usedlosti a vcházíme do něj přímo z ulice, z jakési malé návsi. Vedle schodiště je důmyslně schovaná technická místnost. Automatická roleta schová vše, co má zůstat skryto.

Úplně nahoře najdeme kuchyňský kout v bílém designu s jídelní místností a pokojem. O pár schodů níže scházíme do prostorné zeleno-béžové koupelny. V dalším polopatře vstupujeme do dvou zrcadlově shodných ložnic. „Kdysi to byla jedna velká místnost, ale zdála se nám zbytečně velká, proto jsme ji přepažili na dvě menší. Alespoň poskytují větší soukromí, přesto jsou dost prostorné,“ ukazuje Kristýna. Útulnost zde umocňují šikmé stropy.

Je zde vidět velký kus odvedené práce. Z obou majitelů přímo čiší energie a chuť něco tvořit. Tady se realizují, baví je o hospodářství pečovat a dále ho šperkovat. Sem se oba vždycky rádi vracejí a tráví čas společně se svými hosty. „Máme radost, že se zde zachoval genius loci. Je radost tady trávit čas a být součástí Pecky,“ dodávají shodně.

Kdo tu bydlí

Kristýna Lutzová a Milan Šturm

Kde

Pecka

Text: Michala Jendruchová
Foto: David Půlpán a rodinný archiv Kristýny Lutzové

Rodinná tradice s duchem modernosti