Zahrada s obrazy

Jižní Čechy jsou krajem mlh na blatech a mírných kopců. Tradice lidových písniček, řezbářství a maleb na skle tu stále žije. Není divu, že jsme v tomto kraji našli zahradu podobně prostou a poklidnou jako krajina kolem, navíc plnou obrazů.

Devizou zahrady je uklidňující pohled do zeleně. Foto: Zdeněk Roller

Předkládáme vám vzpomínku na zahradu jihočeské výtvarnice Renaty Štolbové, která si na původně zanedbaném pozemku dokázala vytvořit soukromý svět podle vlastních představ. Mnohé se mezitím změnilo, ale tahle zahrada, jak jsme ji kdysi poznali, může stále sloužit jako inspirace všem, kdo nechtějí bezmyšlenkovitě jít ve vleku současných trendů.

Majitelka nejprve upravila dům, aby se v něm bydlelo pohodlně a v prostorných místnostech. Kromě přistavění patra a mírného rozšíření v něm vznikla i prosklená zimní zahrada, sloužící také jako minigalerie. Zimní zahrada skýtá osvěžující pohled do zeleně, ale ani když napadne sníh, není špatné kochat se odsud nostalgií zasněžených jabloní s několika záměrně ponechanými jablíčky.

Většinu barev na této zahradě zajišťují obrazy vytvořené majitelkou. Specifickým prvkem zahrady jsou hranice perfektně vyrovnaného palivového dřeva. Foto: Zdeněk Roller

Na začátku byl bagr

Majitelka pochopitelně nestála o králíkárny ani chlívek, které na pozemku zůstaly. Místo toho potřebovala prosklený ateliér, a ten musí stát na dostatečně rozlehlé rovině.

Začalo se bagrovat. „Býval tu pozvolný svah sahající až k domu,“ vzpomíná výtvarnice: „V roce 1996, když jsme stavěli zimní zahradu a měli tu bagr, jsme nechali svah směrem k domu odbagrovat, aby byl strmější. Před domem i o kus výše vznikly plošiny.“

Právě na vyvýšené horní plošině se na solidní betonové základové desce zrodil jednoduchý dřevěný ateliér se spoustou skleněných ploch a hned dvěma posuvnými dveřmi. Musíme říci, že výhled je odsud moc hezký.

Plošina u domu měla původně fungovat jen jako široké zápraží, ale majitelku napadlo protáhnout nad ni střechu. Vznikla otevřená zastřešená veranda, dokonce s luxusem posezení na pohovce. Musíme dodávat, že zeď tu zdobí jeden z majitelčiných obrazů?

Obrazy místo květin

Výtvarnice měla na budování vlastní zahrady velmi rozumný názor: ví, co chce, ale vlastní realizaci a výsadby svěří odborníkům. V tomto případě své kamarádce Pavlíně Klímové.
Podstatné bylo zachovat zdravé jabloně a dva ořešáky, které už na pozemku rostly.

Odrůda Český soudek opadá hned, ale vzadu máme Český rubín a ten vydrží do zámrazu. Vždycky necháváme pár jablek na stromě pro ptáky, a taky proto, že to vypadá moc hezky.“ Pro zpestření sem byla vysazena i švestka a jedna aronie neboli temnoplodec – její hojné plody fungují jako vitamínová bomba. Prakticky celou plochu zahrady pokryl trávník, komponované výsadby tvoří jen zlomek plochy.

Zahrada ale funguje také jako galerie pod širým nebem. Obrazy malované akrylovými barvami na laminát už něco vydrží a majitelka je tedy klidně rozvěsila na obvodovou zeď zahrady, na vyrovnané hranice s dřívím, a některé zůstaly prostě opřené o paty stromů.

Artefakty, kam se podíváš

Výtvarníci z okolí Českých Budějovic se samozřejmě všichni znají a znají i svoji tvorbu. Paní Renata tedy nemusela pro zahradní keramiku jezdit kdovíjak daleko.

Betonové schody před ateliérem hlídá přátelsky se tvářící šamotový vlk z dílny manželů Bambasových, na mnoha místech najdeme keramické vázy od manželů Klimešových, většinou v jejich „erbovní“ sytě modré nebo hnědé barvě.

Pestrou přehlídku doplňují i valouny z řek nebo předměty nalezené po bazarech. Nepřehlédnutelné je litinové umyvadlo, jaké se montovalo za Rakouska i za první republiky do všech činžáků. Dnes zdobí obvodovou zeď zahrady.

Zahradu doplňuje i jeden zcela nevýtvarný artefakt: trampolína. Prý si člověk žádným jiným způsobem tak nevyčistí hlavu, jako skákáním na ní: „To třeba znají afričtí Masajové. Když vás něco naštve, není nad to si zaskákat.“

Kocháme se rostlinami

„Mým snem byla zahrada zajímavá, ale nekomplikovaná, bez bohaté květinové výsadby, která vyžaduje stálou údržbu. Když budu chtít barvy, namaluju si je do obrazu. Pavlína Klímová z Českého Krumlova mi dokázala navrhnout a realizovat všechny výsadby tak, že vypadají ozdobně, a přitom jsou opravdu nenáročné. Před vaší návštěvou mi stačilo jen posekat trávu a prostříhat pár přerostlých keřů. Za den byl generální úklid zahrady hotový.“

Násep podél garáže u vchodu porostly skalníky, křovité mochny a venkovní ibišky. Totéž v malém najdeme i před ateliérem.

Za ateliérem probíhá zeď společná se sousedním pozemkem. Na treláži ji popíná zimolez, pnoucí drobnokvěté růžičky nebo jasmín, spodní lem doplňují zahradní třezalky zářící červenými plody a pro motýly vysazený keř komule. Konstrukce treláže umožňuje i zavěšení květinových truhlíků, například s bujným rožcem.

Hortenzie jako hobby

Samostatnou zmínku si zaslouží zákoutí před prosklenou stěnou zimní zahrady. Podél zdi bují řádka hortenzií. „Hortenzie moc ráda maluju, dá se říci, že jsem se do nich zamilovala,“ tvrdí výtvarnice: „S přáteli výtvarníky totiž jezdíme malovat do Bretaně a tam jsou krásně modré hortenzie úplně všude, nejen vysazené na zahradách a u domů, ale i v lese. A tak jsem si kus Bretaně vysadila i doma.“

Na pozemku není vápenitá půda, kterou hortenzie potřebují, takže majitelka musí zeminu obohacovat o vápno.

„Asi to nedělám rovnoměrně, takže hortenzie kvetou v odstínech od modré po růžovou, což se mi moc líbí. Někdo mi tvrdil, že mi v našem klimatu hortenzie velkolistá vymrzne, ale nestalo se.“

Zvířata na obrazech i na zahradě

Ještě to tu není čistý venkov, ale od centra města jsme dosti daleko. Proto tu lze potkat hodně ptáků a hmyzu, ale také koček ze sousedství.

Aby do velkých skel nenaráželi ptáci, nalepili na ně majitelé obrázky pestrobarevných ryb a motýlů vyrobených zvláštní technikou ze skleněných korálků zatavených do skleněné tabulky. Zvenčí se ozývá bambusové „lomozítko“ chrastící ve větru.

„Občas se tu procházejí sousedovic kočky a já je pozoruju a maluju. Sami domácí zvíře nemáme, zato moje obrazy jsou zvířat plné.“

Výtvarnice do svých obrazů, často s náboženskými motivy, ráda umísťuje oslíky a malé koníky ze Sardinie, z vody jí tam vykukují třeboňští kapři a po střechách se toulají kočky. Takové obrazy pak vyzařují klid a pohodu, stejně jako zahrada, kterou jsme vám ukázali.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Zahrada s obrazy