Jak správně zalévat

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Zahrada, Zahradní technika

Studniční nebo kohoutkovou vodu necháme do druhého dne odstát v konvi. Foto: Shutterstock

Čas, intenzita, způsob i uchování vláhy mají podstatný vliv na růst rostlin, bohaté nasazení na květ, objem úrody, ale také napadení škůdci.

Vláha je spolu s živinami a světlem jednou ze základních životních potřeb rostlin. Může však i uškodit, pokud ji rostlinám dodáme v nesprávnou chvíli nebo nesprávným způsobem. Kromě obecně platných pravidel se musíme seznámit s konkrétními nároky těch z nich, které jsme se rozhodli pěstovat, a to jak v období růstu, tak vegetačního klidu.

Pomocí zadešťovačů bez námahy zavlažíme trávník (Foto: Hornbach)

Jaro

Jestliže nebyla v zimě dostatečná sněhová nadílka nebo vyšší dešťové srážky, budou květiny, dřeviny i trávník potřebovat důkladnou zálivku. Po jarním provzdušnění dodáme vláhu trávníku, aby půda na povrchu neztvrdla a nevytvořila nepropustnou vrstvu, přes niž by se voda z dešťových srážek nebo umělé závlahy nedostala ke kořínkům.

Pravidelně musí dostávat zálivku nově vysazený nebo dosetý trávník. S jeho úpravou i zavlažováním ale počkáme, až se teplota ustálí okolo 10 °C, jinak by dlouhotrvající vlhkost mohla přispět ke vzniku plísní.

Bez pravidelné zálivky se neobejde nová výsadba. V období kvetení, vývoje a dozrávání plodů ji potřebují také ovocné stromy. Nejmenší požadavky mají jabloně a vinná réva.

Nejbezpečnější je zálivka v ranních hodinách, dokud nemá slunce sílu (Foto: Gardena)

Léto

Ideální čas na zalévání je ráno, než vyjde slunce. Večer vlhká půda láká slimáky a vzhledem k tomu, že půda a rostliny nestačí oschnout, stávají se i vhodným prostředím pro vznik plísní. Voda také za horkého dne přispívá k zahřívání půdy, což může mít negativní vliv na kořenový systém. V suchých horkých dnech ale můžeme použít během dne zadešťovače, které při rozstřiku vytvářejí jemnou vodní mlhu a zvlhčují a ochlazují vzduch. Zalévat je vhodné i při deštivém počasí, kdy je nižší teplota a voda se z povrchu půdy neodpaří, ale pronikne hlouběji.

Podzim

V tomto období se už zahrada pomalu připravuje na zimní spánek, je proto třeba dbát na zálivku u trvalek, dřevin a dosud nesklizené zeleniny. Pravidelnou zálivku nutně potřebují čerstvě vysazené dřeviny. Napomáhá jim k tomu, aby si stihly vytvořit do zimy bohatý kořenový systém, tzv. se uchytily.

Zima

Občasnou mírnou zálivku potřebují venkovní rostliny včetně těch v nádobách, které zazimováváme. Máme-li je umístěné v nevytápěných prostorách, musíme sledovat předpověď počasí a zalévat pouze tehdy, kdy nebude mrznout přes den, ale ani v noci či následující den. Jinak kořeny roztrhá voda, kterou do sebe natáhly, z důvodu, že v nich zmrzne a tím zvětší svůj objem.

Účinná a bezpečná zálivka

Zálivka má být v běžném počasí méně častá, ale vždy vydatná, aby se dostala ke kořenům rostlin a nevypařila se z půdního povrchu. Nesmí po ní ale zůstat louže, aby nedošlo k zahnívání kořenů či stonků.
Zálivku vedeme ke kořenům, nikoliv na listy, protože vlhko je živnou půdou pro plísňová onemocnění. Kapky vody na listech působí jako lupa, přes kterou je sluneční paprsky spálí.
Rostliny potřebují pH okolo 6,5, v době květu 6,2, proto je pro ně nejvhodnější měkká voda, dešťovka.
Vodu z vodovodu nebo studniční vodu necháme v nádobách odstát na stinném místě alespoň 24 hodin, aby z ní vyprchal především chlór, částečně se zbavila tvrdosti a současně rostlinám nezpůsobila teplotní šok.
V menším množství lze vodu změkčit převařením.
Nemáme-li možnost starat se o pravidelnou zálivku vlastními silami, instalujeme automatický zavlažovací systém řízený pomocí čidel, který můžeme navíc ovládat přes aplikaci v mobilu nebo počítači.

Foto: Shutterstock a se svolením firem Gardena, Hornbach, Fiskars