Izolace půdy, podkroví a střechy
Zobytnění půdních či podkrovních prostor je jednou z nejjednodušších cest k získání další obytné plochy v domě či na chalupě. Předpokládá však kvalitní izolaci, protože tepelné ztráty skrze střechu či dřevěné konstrukce krovů jsou značné.
Nezapomeňte ani na to, že zateplení střechy a půdy sníží tepelné ztráty i v domě s neobývaným podkrovím, takže stojí za úvahu izolovat tyto prostory už v průběhu rekonstrukce domu nebo výměny střechy, a to i v případě, že proměnu půdních prostor na obytné zatím nemáte v plánu. Každopádně to bude výrazně jednodušší, i pokud se k přestavbě podkroví rozhodnete později.
Tepelnou izolaci podkroví či střechy lze udělat dvěma osvědčenými způsoby: nad krokvemi a pod krokvemi.
Z mnoha důvodů jednodušší a levnější, proto i rozšířenější a pro svépomocné provedení prací je zateplení zevnitř, tedy pod krokvemi. Tepelná izolace se vkládá nejprve mezi dřevěnou konstrukci krovu a posléze i pod ni. Tak zamezí vzniku tepelných mostů v oblasti krokví. Aby byly splněny požadavky na tepelně izolační vlastnosti konstrukce, izolaci z kamenné vlny nebo jiný typ izolantu je většinou potřeba položit ve dvou nebo i více vrstvách. Tloušťka první vrstvy je pak dána výškou přídavného roštu. Následuje montáž parozábrany. Poté se upevní nosný rošt podhledu. Podhled bývá většinou ze sádrokartonu nebo obkladových palubek.
Montáž sádrokartonových desek se dělá s ponecháním vzduchové mezery mezi parozábranou a sádrokartonovými deskami. Vzduchová mezera slouží pro protažení elektroinstalace a pro bezpečné provedení výřezů pro světla a umožní zachovat celistvost parozábrany, která musí zůstat neprodyšně uzavřena, slepena ve všech spojích a dotěsněna ke stěně.
Vzduchovou mezeru je však možné vyplnit další vrstvou izolace. Tloušťka této přídavné vrstvy pod parozábranou však nesmí být větší než čtvrtina tloušťky izolace, která se nachází nad parozábranou. Toto řešení se nedoporučuje v místech koupelny nebo prostoru se zvýšenou vlhkostí.
Už zmíněnou výhodou těchto postupů je, že vložení tepelné izolace mezi krokve a pod krokve lze udělat bez nutnosti sundávat střešní krytinu a dá se zvládnout svépomocí, což je jeden z důvodů, proč tento způsob volí mnoho majitelů chalup a chat. Nenastává ani omezení počasím ani ročním obdobím a oproti nadkrokevnímu.
______________________________________________________________________
Další články Speciálu Vnější a vnitřní izolace:
Kompletní zateplení se vyplatí
Foukaná izolace
Postup zateplení minerální vlnou
Dřevité izolace
S polystyrenem pozor na chyby
Zateplovací systémy
Jak izolovat dřevostavbu
Proti hluku kroků
Zateplení pěnou
Zateplovat lze i zevnitř
________________________________________________________________________
Zateplení nad krokvemi je naopak ideální způsob v případě, že chcete, aby zůstala viditelná dřevěná konstrukce krovu. To je zvláště u starších venkovských chalup s krásně zachovalými ručně tesanými trámy často žádoucí. Tento způsob zateplení sníží tepelné mosty a šetří prostor, vhodný je tedy zejména do menších prostor s nižší světlou výškou. Umožňuje využít celý prostor podkroví bez nutnosti snižování podhledů v interiéru.
Nad původními krokvemi je pro položení nadkrokevní izolace nutné vybudovat bednění a konstrukci pomocných krokví se speciálními kovovými držáky (např. Toprock). Součástí střešního pláště je parozábrana položená na bednění. Na ni se montuje izolace z minerální nebo skelné vlny, položená ve dvou vrstvách. Další vrstvu tvoří difuzně otevřená hydroizolace, kontralatě pro upevnění střešní krytiny a samotná střešní krytina.
Pozor na úniky tepla
Základním problémem zateplení střechy jsou tepelné úniky dřevěnou konstrukcí. Tepelné mosty kromě tepelných ztrát způsobují i narušení vnitřních stavebních konstrukcí, například vlhké pruhy na sádrokartonových stěnách podkroví. Při kotvení izolačního materiálu do konstrukce střechy hrozí i bodové tepelné mosty. Hrozí i při upevňování dalších konstrukcí a prvků, které souvisí se zateplením domu. Často je způsobí třeba ukotvení mansardové střechy či pergoly pomocí pozinkovaných nebo ocelových kotev.
Výrazného omezení vlivu tepelných mostů lze v takovém případě docílit použitím speciálních podložek pro uchycování konstrukcí do zateplení a vhodným výběrem upevňovacích hmoždinek, například s plastovým trnem. Chcete-li tedy zateplovat svépomocí a vyhnout se nechtěným tepelným mostům v důsledku konstrukčních chyb nebo použití nesprávných materiálů, má smysl zaplatit alespoň za odborný stavební dozor. Zamezit prostupu tepla skrze konstrukci krovu lze pouze tak, že vložíme izolační pásy nejen mezi krokve, ale i pod krokve. Překrytím krokví izolačními pásy odizolujeme nejrizikovější místa, což jsou již zmiňované tepelné mosty v podobě krokví.
Zateplení nad krokvemi
Základem nadkrokevních zateplovacích systémů bývá minerální vlna nebo polystyren, někteří výrobci (např. Isover) nabízí i systém s nosnými konstrukčními trámky z tvrdé minerální vaty. Ty se instalují na vrchní straně střešní konstrukce, mezi ně se vkládá klasická minerální izolace a následně latě, difuzní fólie a střešní krytina. Je nutné sundat starou krytinu a latě, položit záklop na krokve, spodní opěrnou desku, parozábranu a pak nosné trámky a mezi ně standardní minerální izolaci. Následuje ochranná difuzní fólie, kontralatě a pak podstřešní latě, na které klademe střešní krytinu.
Jinou variantou je například použití panelů Isotec, které se vyrábějí z polyuretanové samozhášivé pěny s uzavřenou strukturou pórů, což zamezí pronikání vlhkosti. Součástí panelů je i plechové laťování pro montáž střešní krytiny a reflexní hliníková fólie. Pokládka systému je jednoduchá, izolaci tvoří jediný stavební prvek, panely se spojují zámky a po sestavení vytvoří samonosný střešní plášť.
Jak už jsme si řekli, patří k výhodám montáže tepelné izolace nad krokve zejména omezení vzniku tepelných mostů. Umožní také zachovat viditelnou konstrukci krovů, což dodá obytnému podkroví specifickou atmosféru, kterou od těchto prostor očekáváme i přesto, že šikmé stěny v nich často představují nutný kompromis s obvyklým standardem pohodlí.
Zateplení střechy nad krokvemi pak předpokládá sundání krytiny. To je pracnější a nákladnější než postup, kdy z půdy vkládáte tepelnou izolaci mezi krokve. Jinak má nadkrokevní tepelné izolace střechy mnoho předností.
Podklad mohou v tomto případě tvořit desky střešního bednění, palubky či OSB desky. Na ten se instaluje parozábrana, izolační pásy se vkládají do kovových držáků nebo lze použít speciální panely pro nadkrokevní izolaci. Pod tepelnou izolaci se pokládá hydroizolace, pod krytinu pak ještě pojistná hydroizolace, difuzně otevřená pro kontakt s tepelnou izolací nebo bedněním.
Jednou z důležitých předností nadkrokevní izolace je zachování viditelných krokví a palubkového obkladu nebo sádrokartonových desek mezi krokvemi. Tepelná izolace není v tomto případě kombinovaná s jinými stavebními prvky s rozdílnými tepelně izolačními vlastnostmi (dřevo či kov ve spojích), nenarušují ji ani krokve, které při vkládané izolaci zaberou zhruba dvacet procent zateplované plochy. Právě tím se omezuje nežádoucí vliv tepelných mostů. Montáž systémů nadkrokevního zateplení je jednodušší a rychlejší než pokládání běžných izolačních pásů, ať už je kladete nad krokvemi, nebo mezi či pod krokve.
Při montáži záklopu je nutné dbát na to, aby bylo možné při následném položení parozábrany nebo parobrzdy zajistit jejich vzduchotěsné napojení na štítové a lícové zdivo. Pásy parozábrany je nutné klást s přesahem a spojují se pomocí speciální těsnicí pásky. Vzduchotěsné napojení je třeba udělat i k přiléhajícím nebo prostupujícím stavebním konstrukcím.
Izolační materiály
Pro izolaci střechy mezi a pod krokvemi se nejčastěji používají materiály pro vnitřní zateplení. Ty se obecně dělí na materiály vyžadující použití parozábrany (např. minerální vlna, polystyren nebo PUR pěna) a materiály s kapilární aktivitou, které mají schopnost absorbovat vodu, podržet ji a za vhodných podmínek ji opět odpařit.
Šikmé střechy se nejčastěji zateplují izolačními pásy, deskami nebo dílci z polystyrenu, minerální nebo skelnou vlnou, izolanty na bázi dřeva a papíru, ovčí vlnou a konopím. Oblibu získává i sypaná nebo foukaná izolace, na trhu už existuje i nabídka izolačních nástřiků polyuretanovou pěnou. Minerální vata (kamenná vlna) vzniká tavením čediče do jemných vláken, do nichž se pak vstřikují pojiva, hydrofobizační oleje či protiplísňové přísady. Dodává se v rolích nebo deskách. Je odolná vůči ohni, ale neměla by být dlouhodobě vystavena vlhku. Podobné vlastnosti má i skelná vlna.
Existuje i možnost použití izolací z ovčí vlny ošetřené prostředky proti hmyzu, molům a plísním, nebo izolačních panelů z konopí a dřevovlákna. Izolační rohože z ovčí vlny mají schopnost stabilizovat vlhkostní režim v interiéru a doporučují se zvláště pro dřevostavby včetně tradičních roubenek.
Pěnové izolace, nejčastěji polystyreny, polyuretany a další produkty z polymerních pěn, ale i pěnové sklo nebo pryskyřice, patří k dalším často využívaným izolantům pro zateplení podkroví či dřevostaveb. Expandovaný (pěnový) polystyren (EPS) se dělí na bílý a šedý. Způsob použití jednotlivých typů polystyrenu určují písmena (Z – podlahy, S – střechy, F – fasády). Polystyren je oblíben kvůli nízké ceně, není však určen do dlouhodobě vlhkého prostředí. Šedý pěnový polystyren má při srovnatelné tloušťce s bílým lepší izolační účinky kvůli příměsi uhlíkových nanočástic. Díky tomu má materiál šedé zbarvení, ale především lepší součinitel tepelné vodivosti. Používá se podobně jako bílý EPS, je však méně odolný proti UV záření.
Chcete-li pouze omezit tepelné ztráty skrze střechu, postačí v některých případech zateplit nejvyšší stropy. Tedy položit na půdě vrstvu izolace, která nahradí dříve obvyklé a dobře izolující seno nebo slámu. K zateplení stropu lze použít běžné typy izolace včetně desek či rohoží z minerální vlny, případně konopí nebo ovčí vlny. Izolace může být na stropě volně položena a chráněna prodyšnou fólií nebo lepenkou proti prachu, nebo může být také uložena pod pochozím záklopem.
Náš tip: Panely Isotec
Systém Isotec® umožňuje vytvořit kompletní skladbu střešního pláště z velkoplošných panelů z tvrzené polyuretanové pěny s integrovaným laťováním pro pokládku střešní krytiny. Tyto ocelové latě jsou perforované pro dokonalé odvětrání a odvodnění dutiny pod střešní krytinou. Panely systému Isotec® jsou samonosné, montují se shora přímo na konstrukci krovu a spojují se obousměrnými zámky.