Jak přilákat do zahrady opylovače
Ať už si chceme zajistit bohatou úrodu, nebo jen pomoci splatit dluh, který u přírody máme, můžeme několika jednoduchými kroky proměnit naši zahradu na zelenou restauraci i domov pro nepostradatelný hmyz.
Albert Einstein již před lety varoval, že vymřou-li včely, lidstvo je přežije o pouhé čtyři roky. Civilizace dělá pro to, aby se jeho slova naplnila, mnohé. Jak uvádí například studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise PLOS One, za posledních 25 let zmizely z planety tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Je tudíž i v našem zájmu přispět k ochraně poslední čtvrtiny, jejíž významnou část tvoří právě opylovači.
Zahrady nám k tomu dávají ideální příležitost.
Třapatkovky vábí motýly i včely. Foto: Shutterstock
Domov se vším všudy
Zajistit opylovačům a samozřejmě nejen jim širokou nabídku potravy a současně bezpečnost v praxi znamená, že zahrada nemůže být sterilní. Nesmíme v ní ani používat chemické prostředky k likvidaci škůdců či hnojení. Nemusíme se ale bát, že vstřícný krok směrem k hmyzu bude na úkor rostlin. V přírodě se neděje nic nahodile a vše má svůj význam. Čím rozmanitější výběr medonosných rostlin budou opylovači mít, tím více jich bude do zahrady přilétat či se do ní přímo stěhovat. A čím více rostlin a dřevin opylí, tím budeme mít větší úrodu ovoce a zeleniny, semen letniček pro příští rok atd. Současně větší rozmanitost rostlinných druhů snižuje riziko přemnožení hmyzích škůdců a naopak, máme-li na zahradě jen několik druhů rostlin ve velkém počtu, šance na přemnožení škůdců se zvyšuje.
Prvosenky rozkvétají na jaře mezi prvními. Foto: Shutterstock
Jarní květy jsou pro opylovače prvním zdrojem potravy po zimě. Foto: Shutterstock
Nejen včely
Sice si pod pojmem opylovač představíme především včelu medonosnou, ale kromě ní se o opylování květů starají také její příbuzní z řady včel samotářek, čmeláci, vosy, motýli, můry, mouchy, brouci, mravenci a další hmyz. Pracovní skupina je to početná, a proto moudrá příroda, či řekněme evoluce, zařídila, aby různé druhy pasovaly k různým druhům rostlin, aby netratil ani hmyz, ani květiny. Z toho důvodu je tak důležité, aby byla na zahradě rozmanitá skladba rostlin, aby se na každého dostalo. Potřeba je rovněž zajistit kvetoucí rostliny od jara do podzimu, protože životní cyklus je u každého druhu opylovače trochu jiný a probíhá v jiném časovém období.
Květy s hlubokým kalichem čekají na čmeláka, k získání nektaru mu slouží jazyk dlouhý, jako je on sám. Foto: Shutterstock
Můry opylují rostliny kvetoucí ve večerních a nočních hodinách. Foto: Shutterstock
Různé druhy motýlů dávají přednost určitým barvám květů. Okáči se poohlížejí po modrých, červených a fialově zbarvených, modrásci mají v oblibě žluté. Zapomínat nesmíme ani na noční směnu, tedy můry, a vysadit pro ně rostliny, které své květy otevírají ve chvíli, kdy se většina ukládá ke spánku.
Pampeliška má pro motýly vysokou výživovou hodnotu. Foto: Shutterstock
Od plevelu k růži
Foto: Shutterstock
Zatímco v naší představě zahrady figurují obvykle jen ušlechtilé rostliny, hmyz potřebuje jako zdroj potravy i plevel. Například housenky motýlů rodu baboček se živí kopřivovými listy. Květy kopřivy, hluchavky a jetele patří k hlavním zdrojům potravy pro čmeláky. Také pampelišky, které tak odhodlaně vyrýpáváme z trávníku, jsou důležitým zdrojem živin pro pestrou škálu hmyzích opylovačů od samotářských včel přes pestřenky a motýly po brouky. Pokud nerostou poblíž ve volné přírodě, stojí za zvážení, zda neponechat pro ně kousek prostoru v málo využívané části zahrady. Další možností je vytvoření zahradní louky s polními květy nebo alespoň tzv. nektarodárného biopásu, vedoucího třeba kolem plotu. K dostání jsou různé květinové mixy, některé barevně laděné do jednoho tónu. Potravu nabízejí rovněž ovocné stromy a keře, z nichž je na nektar nejbohatší třešeň.
Foto: Shutterstock
Co se týče okrasných rostlin, měly by mezi nimi převažovat nektarodárné a pylodárné druhy. Prvním jarním zdrojem nektaru jsou cibuloviny. Vhodné jsou také užitkové rostliny a bylinky, které nakvétají postupně poměrně dlouhou dobu. K ovocným stromům můžeme přilákat opylovače výsadbou kvetoucích trvalek či letniček. Současně jimi zabezpečíme hmyzu potravu i po odkvětu stromů.
Rozmanitá skladba postupně nakvétajících rostlin naláká více druhů opylovačů. Foto: Shutterstock
Prvosenky rozkvétají na jaře mezi prvními. Foto: Shutterstock
Objem úrody závisí z velké části na opylovačích. Foto: Shutterstock
Vhodné rostliny
Foto: Shutterstock
Nejvýživnější květy: pampeliška, slunečnice, růže, jiřina, podzimní astra, javor, lípa, vrba jíva, líska obecná
- Vůní vábí: krokus, hyacint, tulipán a další cibuloviny, flox, hrachor, růže, rozchodník, pivoňka, kopretina, rudbekie, třapatkovka, řebříček, motýlí keř čili komule Davidova, levandule, šalvěj, dobromysl, mateřídouška, yzop a další bylinky
- Medonosné druhy: primulka, petrklíč, kopretina, chrastavec, kakost, bělotrn, náprstník, chrpa, perovskie, mavuň, záplevák, verbena
- Večerní a noční rostliny: pryskyřník, pomněnka, pupalka, večernice, nocenka, měsíčnice, zimolez, libora, jasmín, hloh, ptačí zob, krušina olšová, trnka
Záludnost chemie
Nepoužívejme pesticidy, herbicidy a insekticidy alespoň v době, kdy rostliny kvetou. Mají za následek zastavení vývoje hmyzu, ovlivňují jeho nervovou soustavu, jejímž důsledkem je neschopnost učit se novým věcem a dezorientace, kdy například čmeláci nenajdou cestu zpátky do úlu.
Dobré rady
Foto: Shutterstock
- Pěstujme rostliny atraktivní pro opylovače a v co nejpestřejší skladbě.
- Vyhněme se pěstování plnokvětých forem rostlin. Opylovačům znesnadňují přístup k nektaru a pylu, kterého navíc mají málo, nebo v nich dokonce chybí.
- Volme rostliny tak, aby zahrada kvetla od brzkého jara do podzimu.
- Vytvářejme květnaté louky a kosme je postupně, aby část stále kvetla.
- Budujme pro hmyz různé úkryty, například suché zídky, hromádky kůry, písku či hlíny, u jezírka vysaďme rákos, nechme v zahradě odumřelé dřevo, buď v podobě dosud stojícího kmene, nebo kmene položeného na okraji záhonu.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Jak přilákat do zahrady opylovače
