Dodatečné izolace domu prospějí
Vlhkost a tepelné ztráty jsou častými problémy starých domů a chalup. Obojí lze do jisté míry řešit přidáním dodatečných izolací. Aby dobře fungovaly, musí se udělat správně.
V případě dodatečné izolace obvodového zdiva platí víc než kdy jindy, že se takový poměrně náročný stavební zásah zúročí jen za podmínek volby správných materiálů a dodržení technologických postupů se všemi detaily. Pokud při montáži izolací cokoli zanedbáte, dům vám pravděpodobně nespadne, ale veškerá investice může přijít vniveč třeba jen v důsledku podcenění některých detailů.
Mezi nejčastěji montované dodatečné izolace obvodových stěn patří izolace tepelné, což jsou obvykle polystyrenové nebo minerální panely, které zabraňují tepelným ztrátám skrze zdivo. Foto: Shutterstock
Nástrahy zateplení
Dodatečná montáž izolačních materiálů na obvodové stěny se nejčastěji dělá za účelem zateplení, případně hydroizolace, která zabraňuje pronikání vlhkosti do základů a do zdiva. Obojí spolu může souviset a často se nabízí spojení obou zásahů do stavby už proto, že i opatření proti vlhkosti, která se provádějí v základech domu, mohou vyžadovat následnou opravu fasády. A při opláštění domu tepelnou izolací to pak máte při jednom. V každém případě by se instalace tepelněizolačních panelů z polystyrenu či minerální vlny neměla dělat na vlhké zdi. Je tedy pravděpodobné, že u staršího domu bude nutné odolnost základů a zdiva vůči vlhkosti nějakým způsobem posílit.
Hydroizolační stěrky různého typu fungují velmi dobře jako dodatečná ochranná vrstva zejména díky jejich soudržnosti s jakýmkoli materiálem i s nerovným povrchem. Foto: Shutterstock
Dá se i svépomocí
Informace o tom, jak lze bojovat s vlhkostí obvodového zdiva a kdy použít podřezání, injektáž, sanační omítky či další metody, najdete na našem webu v samostatných článcích. To vše jsou náročná opatření, u nichž se zpravidla neobejdete bez profesionálních řemeslníků. Jde-li však především o vytvoření dostatečně účinné bariéry proti pronikání vody do základů a následně do obvodových zdí, dají se takové práce zvládnout i vlastními silami a s materiály, které jsou dostupné ve stavebninách a v hobbymarketech. Většinou půjde o asfaltovou lepenku příslušných parametrů (dostatečně odolnou), nopovou fólii, polystyren, případně PU pěny či některé typy izolačních nátěrů a lepidel.
Voděodolné polystyrenové desky lze použít i jako součást dodatečné izolace základů. Foto: Shutterstock
Co vlastně izolovat?
Problém domů, jejichž obvodové zdivo je mokré od vzlínající vlhkosti ze základů, je právě zcela chybějící, nedostatečná nebo po desetiletích zničená vodorovná izolace základových pasů, které jsou z betonu, ale u starších chalup mohou být i z kamene. I v případech, kdy je možné tuto izolaci dodatečně vložit do spár po podřezání zdiva, musí být důkladně doplněná i svislá izolace základů. Nutné je to zejména tehdy, pokud se vodorovná izolace vkládá až pod úrovní suterénu a v místech, kde k základům nebo k obvodovým stěnám přiléhá zemina. Svislá izolace pak spočívá v tom, že se základy odhalí a přimontuje se na ně (přilepí, navaří) asfaltová lepenka nebo izolační fólie. Není to až tak složité, ale je nutné důkladně izolovat kanalizační prostupy a udělat dostatečné přesahy u spojů asfaltových či PVC izolačních pásů. Existuje-li izolace svislá, je potřeba k dosažení účinnosti tohoto sanačního systému obě izolační bariéry neprodyšně spojit (svařováním, lepením). Je-li součástí opatření proti vodě injektáž zdiva, je v případě montáže dodatečných svislých izolací nutné postupovat v souladu s materiálem, který byl pro injektáž použitý. To se může u jednotlivých výrobků či metod lišit.
Je potřeba připomenout, že injektáž, tedy mechanické vtlačení izolační suspenze do děr vyvrtaných do zdiva v doporučených odstupech, vytvoří v ideálním případě vlhkostně nepropustnou bariéru, která do jisté míry funguje i jako svislá izolace a někdy je tak popisována. Přesto, že už dnes existují injektážní soupravy pro svépomocnou montáž, dělají tato opatření většinou odborné firmy a s nimi je nutné konzultovat vhodné kombinace s dalšími izolačními materiály.
Nopová fólie je obvykle bariérou mezi hydroizolačním systémem a zeminou, ale jako samotná hydroizolace nestačí, protože vzduchová vrstva, kterou tyto pásy tvoří díky nopům, není provětrávaná. Foto: Shutterstock
Často používanou bariérou je i tzv, nopová fólie s výstupky (nopy), které je nutné směrovat ke stěně a díky tomu se pak vytvoří vzduchová mezera. Jako na samostatnou hydroizolaci se však na nopovou fólii nelze spolehnout, protože její spoje nelze udělat vodotěsné a také není možné docílit provětrávání vzniklé mezery mezi zdivem a fólií, protože ve spodní části nemůže vzniknout nasávací otvor a vlhký vzduch neproudí. Aby mělo použití fólie smysl, musí se použít jako oddělovací vrstva mezi zeminou a zdivem s dalšími vrstvami izolace a shora je potřeba udělat pomocí dodávaných lišt důkladné zakrytí a napojení na stěnu, jinak bude do mezer mezi nopy zatékat dešťová voda a držet se tam.
Náš tip
Živičná stěrka
Dvousložkové husté tekuté hmoty k vytvoření nepropustných izolačních bariér na svislých konstrukcích se nazývají živičné stěrky (např. Murexin) a jejich výhodou je vysoká účinnost a spolehlivost i na podkladu, který nemusí být na rozdíl od podkladu pro izolace asfaltovými pásy či fóliemi dokonale rovný. Jednoznačnou předností živičných stěrek pro chalupáře je jejich snadná aplikace „v jednom“ a také schopnost dobře zacelovat trhliny v podkladu a snadné nanášení (špachtlí) i na velmi členitý podklad, například do spár mezi kameny.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock
Dodatečné izolace domu prospějí
