Správné betonování (nejen bazénu)
Při svépomocné stavbě nebo přípravných pracích přichází betonování na řadu poměrně často. Připomeňme si tedy několik zásad správného betonování, s nimiž docílíte požadované pevnosti a trvanlivosti.
Beton je mimořádně pevný, ale jen tehdy, když se dobře zpracuje. Vyrábí se z cementu, písku, kameniva a vody. Hlavní složkou všech cementů je jemně mletý křemičitanový nebo hlinitanový slínek; podle složení a způsobu zpracování se cementy dělí na portlandské, struskoportlandské a speciální (hořečnatý, plastifikovaný, popílkový, přehradový, pucolánový, síranovzdorný, trasový, vysokopecní a další). Udržujeme je v uzavřených obalech; cement by neměl být zvětralý.
Písek, který tvoří nejobjemnější složku betonů, musí mít předepsanou frakci (velikost zrn písku) i složení. Nesmí obsahovat hlinité (jílové) příměsi a organické zbytky. Hrubším kamenivem (štěrkopísek, štěrkodrť) nebo jinými složkami (keramzit, liapor, perlit, agroporit) se může doplňovat jen do určitého poměru. Voda používaná do betonu musí být čistá, bez chemických přísad a bez škodlivých příměsí, které by mohly nepříznivě ovlivnit hydrataci cementu (nejčastěji používáme vodu pitnou). U užitkové vody bychom měli ověřit, zda neobsahuje nežádoucí příměsi (organického původu, sirné sloučeniny, sírany) a zda nemá pH menší než 5. Záměsová voda by měla mít teplotu v rozmezí 20 – 25 °C (za chladného počasí použijeme vodu ohřátou na max. 50 °C).
Poměr jednotlivých složek
Kvalita betonu je závislá nejen na kvalitě jednotlivých složek ale i na jejich optimálním poměru. Zpravidla se vyrábí ze dvou frakcí kameniva, a to z písku a z hrubého kameniva. Běžné dávkování písku a kamení je 1,2 až 1,3 m3 na 1 m3 hotového betonu (1 m3 hotového betonu představuje 1,14 až 1,31 m3 nezhutněné směsi). Podle jednoduché poučky se beton dávkuje následovně: 1 díl cementu, 2 díly písku, 4 díly štěrku a 0,75 dílu záměsové vody.
Zvýšení množství cementu je kontraproduktivní; příliš “mastný” beton má sklon praskat a jeho pevnost se snižuje. Jednotlivé složky se mají – nejlépe v míchačce – dokonale smíchat nejprve nasucho. Nemáme-li míchačku, budeme složky promíchávat na vhodném podkladu (nejlépe staré PVC linoleum) o ploše asi 2×2 m tak, aby směs byla zcela homogenní. Při ručním míchání ji zvlhčujeme vodou z konve a snažíme se směs “neutopit”. Jestliže má optimální hustotu, měla by zhruba půl hodiny po namíchání začít tuhnout. Znamená to, že bednění (“šalování”) musíme mít již hotovo, ne je dokončovat až po namíchání betonu.
Zásady betonování
Beton se do připraveného bednění nebo do výkopů ukládá v husté konzistenci – tedy není správné doslova nalévat na místo určení. V tomto případě má nízkou pevnost, protože nadbytečná voda v něm vytváří nežádoucí dutiny. Beton se musí průběžně zhutňovat (na stavbách se používají pneumatické vibrátory, u svépomocných staveb postačí dřevěná kulatina nasazená na vhodnou tyč). Tuhnutí betonu by mělo probíhat pomalu. Jestliže betonujeme za teplého počasí (nad 25 °C), musíme po zavadnutí směsi povrch betonu kropit nejméně třikrát denně po dobu jednoho až dvou týdnů, poté jednou denně. Na ochranu před deštěm přikryjeme povrch PVC fólií. Jestliže naopak klesne teplota pod +5 °C, mohlo by dojít k výraznému snížení pevnosti betonu. Proto používáme cementy vyšší třídy a množství zvýšíme až o 10 %. Při nižších teplotách, kdy by se podle návodů měla záměsová voda ohřívat až na 60 °C, nedoporučujeme vůbec betonovat. Bednění je možné odstranit, jakmile beton dostatečně ztuhne – zpravidla již druhý nebo třetí den; bočnice pilířů a sloupů po deseti dnech.
Nejčastější chyby
• Složky odhadnuté od oka, případně příliš mnoho cementu.
• Cement se vzájemně mísí (např. VPC a obyčejný se spolu míchat nesmějí).
• Používá se starší cement spečený v blocích, který byl špatně uskladněný.
• Písek obsahuje hlinité příměsi či organické složky (stonky rostlin, piliny).
• Hrubší kamenivo buď zcela chybí, nebo se použije nevhodné (porézní, nepevné).
• Složky jsou nedostatečně vzájemně smíchané.
• Betonová směs je nadměrně řídká.
• Beton je do bednění ukládán po příliš dlouhé prodlevě.
• Směs se při ukládání dostatečně průběžně nezhutňuje.
• Bednění se odstraňuje zbytečně brzy.