Osvětlení vozidla je důležité

Neustále je třeba připomínat základní zásadu bezpečného pohybu v silničním provozu „vidět a být viděn“, a to vždy, nejen v temném zimním období.

Ve vývoji automobilových světel šlo nejprve o to, aby řidič viděl; později, se zvyšující se hustotou provozu a rychlostí cestování, přišla na řadu i nutnost být viděn, a to jak ze strany řidičů, tak i ostatních účastníků silničního provozu. Výrobci se samozřejmě snaží o produkci čím dál tím bezpečnějších automobilů. Kromě jiného se to týká i osvětlení vozidel.

Dnes již u nejmodernějších vozů najdeme systémy, které dokážou co nejvíce a co nejefektivněji osvětlit vozovku do dostatečné vzdálenosti. Přepínají automaticky z dálkových světel na potkávací v případě protijedoucího vozidla nebo po dojetí vozu před námi či vjetí do osvětleného prostoru. Umí odstínit chodce, kterého systém zaznamená, tak aby nebyl oslněn, apod.

Za soumraku je již denní svícení nedostatečné. Foto: Shutterstock

Před jízdou

Každý řidič, dříve než vyjede na silnici, by měl správně vše překontrolovat, a to včetně osvětlení vozidla. Kontrola se týká veškerých světelných zařízení, tedy vlastních hlavních světlometů, obrysových (parkovacích) světel, potkávacích (tlumených) světel, dálkových světel, světel pro denní svícení. Kontrola by měla proběhnout i u automaticky rozsvěcovaných světlometů, mlhových světel (přední/zadní), světel znamení o změně směru jízdy, osvětlení SPZ/RZ či světel zpětného chodu (zpátečky). Řidič by měl také dbát na správné nastavení sklonu světlometů podle zatížení vozidla a vždy je podle skutečnosti nastavit ovladačem, který najde na přístrojové desce.

Jak má být motorové vozidlo osvětleno

Každé jedoucí motorové vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. To platí za nesnížené i snížené viditelnosti. Za nesnížené viditelnosti mohou být tato vozidla osvětlena tzv. světly pro denní svícení. Zde je třeba připomenout, že světla pro denní svícení se mohou používat opravdu jen za dne za nezhoršené viditelnosti. Jejich technické parametry jsou jiné než u světel potkávacích, slouží totiž jen ke zvýraznění přední části jedoucího vozidla (v současnosti již u některých nejnovějších modelů automobilů i při rozsvícení pouze světel pro denní svícení svítí také zadní světla), nikoliv k osvětlení vozovky a případných překážek na ní. Nemohou tedy být použita například za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu.

Pokud se jedná o světla dálková, mohou je řidiči používat v případě, že vozovka není dostatečně a souvisle osvětlena, dále že nemůže být oslněn řidič před nimi jedoucího či protijedoucího vozidla a ani jiný účastník silničního provozu, případně strojvedoucí vlaku nebo řidič plavidla. K odvrácení hrozícího nebezpečí může řidič dávat znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla či přepínáním potkávacích a dálkových světel.

Řidič musí přizpůsobit jízdu podmínkám na vozovce a jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Foto: Shutterstock

Bezpečná rychlost za tmy

Vždy platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Ve stokilometrové rychlosti vůz ujede 28 metrů za sekundu. Mnohdy řidič až 2,5 sekundy reaguje a pak teprve 40 metrů brzdí. Tato matematická exkurze je potřebná, protože bychom si měli uvědomit, že dosvit potkávacích světel běžných automobilů bývá kolem šedesáti metrů. To znamená, že při zapnutých potkávacích světlech můžeme jet rychlostí maximálně zhruba něco málo přes sedmdesát kilometrů v hodině. Při devadesátikilometrové rychlosti musíme počítat s brzdnou dráhou přes sedmdesát metrů. O něco příznivější je situace, kdy můžeme mít zapnutá dálková světla. Tehdy zaregistrujeme například chodce zhruba na 100 metrů.

Na dohledovou vzdálenost mají vliv i další faktory. Například znečištěné čelní sklo snižuje viditelnost až o 30 procent. A je nutné připomenout i to, že nesprávně seřízené světlomety snižují dohlednost až o 30 metrů, mohou však také až dvacetkrát zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů.

Světla nesmí oslňovat protijedoucí řidiče. Foto: Shutterstock

Za mlhy vždy jen řádně osvětlený

Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, že zadní světla do mlhy se musí používat za mlhy, sněžení či hustého deště vždy. Problém v České republice je, že uvedený zákon ani v nejmenším nenaznačuje definici mlhy. Pro lepší orientaci je možné doporučit použití mlhových světel při dohlednosti pod 100 metrů. A samozřejmě je potřeba také zhoršené viditelnosti za mlhy přizpůsobit rychlost jízdy. Určitou pomůckou může být pravidlo platné u našich německých sousedů, že při dohlednosti pod 50 metrů je třeba zapnout mlhovky a současně se pohybovat rychlostí do 50 kilometrů v hodině. To platí i pro jízdu na dálnici.

Samozřejmě druhým extrémem je ponechání zadních mlhových světel v činnosti i tam, kde není důvod. Zvláště za tmy dovede mlhovka nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je pro ně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné.

Pokud je vozidlo vybaveno předními světly do mlhy, jejich používání není povinné. Používat se mohou za stejných podmínek jako zadní mlhovky. Především řidičům s delší praxí je dobré připomenout, že přední mlhovky mohou svítit jen tehdy, jsou-li současně rozsvícena potkávací světla. Někdejší kombinace s předními obrysovými světly je dnes již nepřípustná. Pozorní by měli být i řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutno zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo.

V zimních měsících je potřeba pamatovat i na to, že se při jízdě může sníh usazovat nejen na předních reflektorech, ale také na zadních světlech. Automobil tedy hůře svítí, i řádně osvětlené vozidlo pak může být snadno přehlédnutelné.

Vlečení nepojízdného vozu za tmy

Tu a tam některému motoristovi vypoví jeho automobil poslušnost. Nejednou pak dojde i na vlečení motorových vozidel. Vlečné vozidlo musí svítit i za nesnížené viditelnosti potkávacími světly. Světla pro denní svícení tedy nepostačí. Vlečené vozidlo musí být povinně osvětleno jen za snížené viditelnosti, a to buď obrysovými, nebo potkávacími světly. Při jejich poruše je třeba zajistit jeho osvětlení na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem. Tato světla musí být samozřejmě dobře viditelná, a aby splnila svůj účel, nesmějí být umístěna dále než 40 centimetrů od bočního obrysu vozidla.

Osvětlení chodců

Při pohybu na silnicích jsou nejzranitelnějšími účastníky silničního provozu chodci a cyklisté. Proto by měli dbát na to, aby byli dobře vidět na dostatečnou vzdálenost a řidiči motorových vozidel se jim tak mohli včas vyhnout. Zákon chodcům, kteří se pohybují mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, jež není osvětleno veřejným osvětlením, ukládá povinnost mít na sobě prvky z reflexního materiálu. Na škodu však jistě není ani svítilna či červené blikající světlo, které řidiče včas upozorní na přítomnost chodce.

Kam sahá světlo?

Do světlometů se používají moderní výbojky nebo LED diody, které i v případě potkávacích světel osvětlí prostor před vozidlem až někam ke sto metrům a u nejnovějších laserových světel je dokonce v případě dálkového světla prostor před automobilem osvětlen až do vzdálenosti někam k šesti stům metrů.

Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock

Osvětlení vozidla je důležité