Stromky v nádobách
Pomocí mobilní zeleně zkrášlíme místa, která neumožňují výsadbu přímo do půdy. Musíme jí však zajistit pravidelný přísun živin i ochranu před nepříznivým počasím.
Přes omezený životní prostor se v nádobách při správném přístupu daří dřevinám běžně pěstovaným v zahradách. Můžeme do nich vysadit jak okrasné druhy, tak ovocné včetně exotických. Nejvhodnější jsou zakrslé kultivary, pokud nemáme možnost zazimování, volíme výhradně mrazuvzdorné. Pěstovat lze tímto způsobem rovněž živý vánoční stromek, který po dobu svátků umístíme i s květináčem v interiéru. Samostatnou kategorii tvoří bonsaje. Ty už vyžadují jisté znalosti a je jim třeba věnovat více času.
Správná velikost
Nádoby volíme nejen podle stylu, ale podle nároků jednotlivé dřeviny na prostor. V úvahu bychom měli vzít i to, zda počítáme s jejich přemisťováním, především kvůli zimní ochraně. Těžké květináče, kontejnery či koryta proto volíme jen pro stálé stanoviště.
Mladé stromky v prvních letech přesazujeme vždy do o něco větších nádob. Když dosáhnou požadovaného vzrůstu, postačí měnit vrchní vrstvu substrátu. Stromkům můžeme ponechat přirozený tvar, který jen nenápadně usměrňujeme krácením výhonů či vyštipováním pupenů, nebo lze korunky upravit do geometrických tvarů.
Na slunce
Pro terasy a zápraží orientované ke slunci musíme vybírat teplomilné druhy. Z jehličnanů tu vydrží zejména zakrslé formy borovice, cypřišek Lawsonův, korejská jedle a jalovec. Efekt zajistí okrasná třešeň obsypaná plody. Dařit se tu bude pomalu rostoucím kultivarům bobkovišně, z dalších listnáčů lísce, jež prosperuje i v polostínu, stejně jako čínskému šeříku a stromkové růži.
Do polostínu a stínu
Dobře zde bude tisu či smrčkům, ale jen tehdy, dostanou-li pravidelnou zálivku. Vhodný je i javor dlanitolistý, který roste pomalu a je choulostivý na sluneční paprsky a vítr. Vysadit do nádob můžeme i další malolisté javory.
Ovoce po ruce
Z ovocných dřevin se v nádobách daří zákrskům vyšlechtěným přímo pro tento typ pěstování. Vybírat můžeme z odrůd jabloní, hrušní, angreštů, u peckovic pak z třešní, višní, broskví, nektarinek či meruněk. Povede se také exotickým stromkům, jako jsou olivovník, fíkovník, marhaník granátový neboli granátovník či citrusy. Ve spirálovém kordonu lze pěstovat i révu. Všem je společný požadavek na umístění na slunci.
Jak se o stromky starat
- Rostliny do nádob vysazujeme vždy až po zmrzlých mužích.
- Nejvhodnějšími materiály pro nádoby je mrazuvzdorná glazovaná keramika, sklolaminát, tvrdé dřevo, kámen mimo vápenec, který vytváří zásadité prostředí, což ne všem dřevinám vyhovuje.
- Nejlepším řešením jsou mrazuvzdorné nádoby s izolační vrstvou, která chrání kořeny i před slunečním žárem.
- Nevhodné jsou samozavlažovací květináče, z nichž kořeny stromků natahují průběžně vodu i v zimě. Ta v nich působením mrazu zmrzne a potrhá je.
- V nádobě nesmí chybět odtokový otvor a vrstva drenáže.
- Složení pěstitelského substrátu musí odpovídat konkrétní dřevině. Nutné je přihnojování.
- Zálivku je třeba přizpůsobit nárokům daného stromku.
- Umístění pod střechou zabraňuje vysušení substrátu sluncem i přelití při dlouhotrvajících deštích.
- Důležitá je ochrana před zimou, neboť nádoby snadno promrznou. Balí se do juty, případně do bublinkové fólie. Obložit je lze také chvojím nebo zasypat listím.
- Choulostivé druhy je třeba umístit do světlé bezmrazé místnosti, zimní zahrady, skleníku. Některé druhy snesou i zazimování v temnu, například ve sklepě.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock