Zelené střechy
Obliba takzvaných vegetačních střech se každým rokem zvyšuje, dokonce už mají svůj mezinárodní den. Není se čemu divit, přínos pro jejich majitele i přírodu je totiž nezanedbatelný.
Střechy osázené zelení jsou skutečně funkční, za největší efekt je možné považovat jejich izolační schopnosti, čímž snižují tepelné výkyvy v obytných prostorách pod střechou. V zimě brání únikům tepla, v létě naopak přehřívání interiéru, a tím napomáhají vytvoření příjemného mikroklimatu.
Ještě větší důležitost mají v městské zástavbě, kde jsou zdrojem tolik žádoucí zeleně, která přispívá ke snižování prašnosti, koncentrace přízemního ozonu a samozřejmě také produkuje kyslík a pohlcuje kysličník uhličitý. Pro venkov i město jsou významné v zadržování dešťové vody, neboť z běžných střech odchází bez užitku do kanalizace až 95 % vody, kdežto v případě zelených střech v průměru o polovinu méně.
Vegetační střechy rovněž pohlcují zvuk. Zlepšení neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je minimálně o 6 dB, což je poměrně vysoká hodnota, vezmeme-li v úvahu, že rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučnění přispívá výraznou měrou substrát, takže záleží i na výšce jeho vrstvy.
Střešní zahrady
Ploché střechy domů, ale i garáží, kůlen a dalších užitkových staveb nabízejí možnost vytvoření střešní zahrady. Jedinou podmínkou je dostatečná nosnost střešní konstrukce, s níž by se mělo počítat již při projektování stavby. Ale po potřebných úpravách provedených na základě vyjádření statika lze ozelenit i již stojící objekty.
Co se týče typu zahrad, můžeme volit mezi extenzivním nebo intenzivním. Extenzivní střešní zahrada zatěžuje střešní konstrukci méně, neboť se osazuje rostlinami s nižšími pěstebními nároky, kterým postačuje vrstva substrátu jen 5 až 15 cm. Zatížení se pohybuje v rozmezí 60 až 300 kg/m2 a zvyšuje se po nasycení dešťovou vodou nebo roztálým sněhem.
Intenzivní typ je už plnohodnotnou zahradou, u níž se předpokládá výsadba keřů či menších stromů, ale také umístění venkovního nábytku, případně krbu, bazénku, vířivky apod. Je tudíž třeba počítat s vyšším zatížením střešní konstrukce, a to od 300 kg/m2. Řešit musíme i zálivku rostlin, nejlépe pomocí zavlažovacího systému, protože se již nelze spoléhat jen na dešťové srážky, které postačují suchomilným druhům.
Skladba vegetační vrstvy
Kromě potřebné nosnosti je důležitá skladba vegetační vrstvy, aby nedošlo k zatékání do konstrukce. Ta se skládá z ochranné fólie, drenáže (keramzit, oblázky, štěrk), filtrační vrstvy (netkaná textilie, minerální rohože) a vrstvy substrátu vhodného pro konkrétní druhy rostlin a současně pro náročné klimatické podmínky. Ten může být obohacen ještě půdním kondicionérem, který pomáhá udržet v substrátu potřebnou vláhu.
Výběr rostlin
Řídí se specifickými podmínkami, které střešní zahrada má, tzn., že je třeba volit druhy s nižšími nároky na vláhu snášející plné oslunění, mrazuvzdorné, pro městskou výsadbu i odolávající smogu atd. Jedná se zejména o sukulenty, skalničky, okrasné mechy a traviny. U intenzivních zahrad už je výběr mnohem širší, ale stále je třeba pamatovat na náročnost prostředí, do něhož budou rostliny vysazeny. Současně je nutné přihlédnout i k velikosti kořenového systému, aby nedošlo k prorůstání skrz střešní krytinu.
Finanční pomoc
Od podzimu je opět možné na instalaci zelené střechy čerpat dotaci v rámci pokračování programu Nová zelená úsporám. Více informací naleznete na www.sfzp.cz.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Vladimír Hájek, Shutterstock a se svolením firmy Knauf