Tvarování dřevin
Přistupujeme k němu, když chceme stromky nebo keře přinutit ke kompaktnějšímu růstu, dát jim úhlednější vzhled či je ozdobně tvarovat do podoby různých těles anebo figur.
Než se do jakéhokoliv řezu a střihu pustíme, měli bychom si přesně určit, co od něj očekáváme, a také vzít v potaz, jakou zátěž dřevině svým zásahem způsobíme a jak ji zmírnit, například kvalitnější půdou, hnojivem, zálivkou apod. Nejvhodnější dobou, kdy se můžeme do tvarování pustit, je konec léta, kdy pomalu končí vegetační období.
Tvarování mladých dřevin
Rychlost růstu a ochota k větvení jsou specifické pro každý druh dřeviny. U neopadavých listnatých dřevin se s tvarováním začíná hned po výsadbě. Zkracují se až na polovinu, aby se podpořilo hustší olistění jejich spodních částí. Až do dosažení požadované výšky se v dalších letech provádí seříznutí o třetinu.
Opadavé listnáče se po výsadbě zkracují až na jednu třetinu výšky. V dalším roce krátíme hlavní výhony na polovinu, vedlejší výhony a vrchol zhruba o třetinu. Jakmile dorostou do požadované výšky a šířky, udržujeme ji nadále jen zastřiháváním přerůstajících výhonů.
Naopak jehličnany se v prvním roce nestřihají vůbec a v následujících letech se jim zkracují jen boční výhony, dokud tvar nedosáhne potřebné výšky. Poté můžeme pokrátit špičku. Rovněž popínavé rostliny zpočátku nezastřihujeme.
Živý plot je nutné střihat do kónického tvaru, aby větvičky u země nezůstávaly v trvalém stínu horních větví, což by vedlo ke ztrátě olistění. Střih může být hladký, kdy z hmoty plotu nepřečnívají žádné větvičky, nebo hrubý, který působí zejména u chalup mnohem přirozeněji, protože udržuje pouze jeho základní tvar a vymezenou šíři.
Dekorativní tvarování dřevin
Vytvářet si kolem chaty nebo chalupy malé Versailles by byl samozřejmě nesmysl, přesto se můžeme inspirovat stromky a keři sestřihanými ve stylu barokních zahrad a výsadbu oživit několika kousky nebo skupinkou dřevin. Na výběr máme stromky ve tvaru krychlí, polokoulí i koulí, válců, jehlanů či spirál přisedlých k zemi nebo na centrálním kmínku, dále dřeviny s vystříhanými patry, které tak trochu připomínají zapíchnutý obří špíz. U rozvětvených drobnolistých a jehličnatých dřevin můžeme na větvích vytvořit bochánky zeleně. Vysoké živé ploty oživí průchody a okna.
Pro figurativní dekorace jsou nejvhodnější zimostráz a tis, neboť se po sestřihu rychle zahušťují a drobné listy zaručují co nejhladší a nejrovnější povrch. Objekty můžeme tvarovat i z popínavých rostlin pomocí konstrukce z králičího pletiva, kterou necháme porůst, a přerůstající výhony pravidelně krátíme.
Vhodné dřeviny
- Listnaté: zimostráz, brslen, dřišťál, zimolez, ptačí zob, cesmína, břečťan
- Jehličnany: tis, jalovec, zerav, cypřiš, cypřišovec, kryptomerie, smrk
Vše pro správný sestřih
- Klasické pákové nůžky na živý plot postačí pro střih rovných ploch a nenáročných tvarů. Pro detailnější tvarování potřebujete speciální nůžky umožňující přesný střih.
- S elektrickými nůžkami jde práce rychleji, ale se zvýšenou opatrností.
- Používejte jen ostré nůžky, aby konce výhonů nerozmačkaly a nedošlo k jejich zasychání.
- Pro první pokusy volte jednoduché geometrické tvary.
- Figury nejlépe vyniknou a nejdéle si bez údržby podrží svůj vzhled, vsadíte-li na siluetu naznačující pouze základní rysy.
- Přesný střih pomůže udržet u rovných ploch (hranol, jehlan) napnutý provázek, u složitějších tvarů se používají dřevěné nebo kovové šablony. Můžete také konstrukci vytvarovanou z králičího pletiva nasadit na mladý keřík nebo stromek, nechat zarůst a poté jen odstřihávat výhony několik centimetrů nad šablonou.
- Řez nebo sestřih provádějte odshora dolů a od středu do stran.
- Četnost zastřihávání závisí na konkrétním druhu dřeviny.
- Mladé výhony stabilizujte v požadovaném směru drátem nebo provázkem, který přivážete ke kmeni či kolíku v zemi. Až výhon zdřevnatí a zesílí, můžete ho odvázat.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock