Další nábytkářské spoje

Pomocí několika základních typů konstrukčních rohových spojů můžete spojovat masivní dřevo, spárovku či lepené vícevrstvé masivní biodesky. Poměrně pracnou tvorbu tradičních spojů lze nahradit nábytkářskými spojovacími prvky a kováním.

Řekněme si na rovinu, že využití celé škály nejrůznějších spojovacích sad je mnohem jednodušší cestou k pevnému spojení nábytkových dílů než tradiční spoje. Šrouby, kolíky, prvky k zafrézování či zasouvání do předem připravených otvorů, ale i jednoduché úhelníky či profilované plechy různých tvarů nebo šrouby s příčnými válečky, jejich dotažením docílíte velmi pevného spojení nábytkových dílců, to vše vám ušetří dost času i práce. U některých speciálních sad musíte znát princip fungování takových spojů, ale s pomocí manuálů, odborného prodavače nebo videonávodů se to dá zvládnout. Tradiční spoje jsou ovšem klasikou, po staletí osvědčenou kombinací jednoduchosti a funkčnosti.

Kromě dlát lze spoje tvořit i multifunkčním oscilačním nářadím

Cinky a rybiny

Za základní rohový spoj se v truhlařině považují ozuby (cinky, rybina). Jejich různé varianty jsou po staletí používané a prověřené, a pokud se je naučíte dělat, docílíte velmi pevného spojení nábytku či dřevěných výrobků, které navíc dobře vypadá. Vytvářejí se pomocí vícenásobných klínovitých čepů (rybiny) nebo rovných čepů (sdružené čepy). Ty se právě nazývají ozuby, případně rybiny. Jsou vhodné zvláště ke kompletaci desek z masivního dřeva. Takto spojené díly totiž mohou neomezeně sesychat a bobtnat, ale nezbortí se.

Nejpoužívanějšími druhy ozubových spojů jsou rybinové ozuby (otevřené, polokryté a celokryté) a sdružené čepy (přímé ozuby). Otevřené ozuby jsou viditelné z obou na sebe kolmých stran výrobku. Ozuby polokryté naopak vidíte jen z jedné strany výrobku. Celokryté ozuby se příliš často nepoužívají, zpravidla je truhlář dělá u výrobku, na nějž je vidět ze všech stran a spoje přitom mají zůstat ukryté. K výrobě ozubů (cinků) se v tradiční truhlařině používá pilka čepovka a dláto. Pilkou se vyřežou zářezy, poté se materiál odseká dlátem. Na jedné straně se ozuby zužují směrem od kraje desky dovnitř, na kraji jsou tedy širší než uvnitř. To jim dává tvar rybího ocasu, proto se jim říká rybina. Druhý kus výrobku má ozuby stejně široké. Ty však mají rozdílnou tloušťku na opačných stranách prkna, z jedné strany jsou širší a zužují se ke druhé straně prkna. A právě zkosení zajišťuje pevnost a jen velmi obtížnou rozpojitelnost spoje v tahu.

Pokud chcete, aby spojení ozuby nebylo z jedné strany vidět, používá se polokryté spojení. Díl dřeva, který na čelních koncích kryje rybiny, se nazývá kryt. Tloušťka krytu by měla být asi 1/4 až 1/3 tloušťky dřeva. Nařezávání ozubů se v tomto případě dělá jen z vnitřní hrany dílu.

Rohy ozubů se nedoříznou, odstraňují se vydlabáním. Dlabání je především u měkkého dřeva snazší, pokud se rohy naseknou například škrabkou nebo kusem pilového listu.

Excentr a táhlo slouží k rohovému spojování desek

Strojové ozuby

Strojové vytváření ozubových spojů se dělá na ozubovacích frézkách svlakovou frézou, která je vedena vodicím kolíkem kolem vodicího kužele. Vzhledem k tvaru frézy získají ozuby zaoblené dno. Na ozubovacích frézkách lze vytvářet otevřené a polokryté ozuby.
U spoje na sdružené čepy jsou všechny řezy vzájemně rovnoběžné. Toto spojení se při montáži samo od sebe nezatáhne a musí být slepeno ve stahováku nebo pomocí svěrek. Vzhledem k plochám, které jsou ze všech stran rovnoběžné, lze sdružené čepy vyřezat na čepovacích strojích nebo vyfrézovat speciálními frézami na frézkách.

Jednoduché „elko“ usnadní spojování latí i desek

Na pero a drážku

Tento spoj využijete při výrobě různých rámů včetně těch pro nábytková dvířka. Tloušťka pera by neměla tvořit více než 1 až 1/3 tloušťky dna a drážka by neměla být hlubší než 4/10 tloušťky boku. Pero musí především u vnějších rohů přesně zapadat do drážky. Rohový spoj s příliš velkým pnutím by již při sestavování praskl. Rohový spoj na pero se hodí na vnější rohy u výrobků z masivního dřeva a laťovek, ale ne pro díly z dřevotřískových desek. Spojení se lepí a někdy se i stlouká hřebíky. Používá se rovněž často při výrobě regálů, dveřních zárubní či zásuvek.

Místo vyříznutých nebo vyfrézovaných per se mohou pera do drážek i vkládat. Bývají z překližek, dřevovláknitých desek nebo příčného dřeva. K dostání jsou i speciální druhy per, například plastová, úhlová či různě tvarovaná pera.

Rohový spoj na uchycení nohy stolu či židle

Další nábytkářské spoje