Ochrana biodiverzity v zahradě

Rubrika: Péče o zahradu, Zahrada

Květnatá loučka přiláká do zahrady opylovače

Polní kvítí je přirozenou potravou pro velké množství hmyzu

Kombinací více druhů zeleniny a bylinek snížíme výskyt škůdců

Kosení je k živočichům šetrnější než sekačka

Fukary a zahradní vysavače jsou pro drobný hmyz a mikroorganismy pohromou

Ježci patří k velkým pomocníkům se škůdci

Přilákáním opylovačů zvýšíme šanci na bohatší úrodu.

Užitečný hmyz potřebuje materiál k výstavbě hnízda

Hlemýžď zahradní se živí převážně tlející vegetací

Během posledních let mizí z přírody stále více druhů rostlin a živočichů, přitom tzv. biodiverzita čili biologická rozmanitost je klíčová pro produkci potravin, léčiv atd. Pomoci úbytek zabrzdit může každý z nás na vlastní zahrádce.

Ochrana biodiverzity spočívá ve dvou základních krocích. Prvním je vytvořit či zachovat zejména pro živočichy co nejpřirozenější prostředí alespoň v části zahrady, druhým vystříhat se používání chemikálií a činností, jimiž narušujeme ekologickou rovnováhu či přímo přispíváme k likvidaci volně žijících živočichů.

Kosení je k živočichům šetrnější než sekačka. Foto: Shutterstock

Mysleme ekologicky

Sice to zní jako slogan nějaké kampaně, ale uvědomování si potřeb rostlin a zvířat před založením zahrady i každou další úpravou či údržbou je pro zachování biologické rozmanitosti klíčové. Ostatně právě o tom je ekologické pěstování neboli permakultura, kdy flóra a fauna žijí na zahradě v symbióze a sami si regulují stav jednotlivých zástupců včetně z našeho pohledu škůdců. Pak potřebujeme jen v málo případech sahat k hnojivům, ochranným postřikům apod.

Užitečný hmyz potřebuje materiál k výstavbě hnízda. Foto: Pxhere

Každý živočich má v přírodě své místo a mělo by tomu tak být i v zahradě (Foto: Hornbach)

Přilákáním opylovačů zvýšíme šanci na bohatší úrodu. Foto: Pixabay

Likvidací hmyzu totiž sebereme dalším zástupcům zvířecí říše potravu, takže v naší zahradě přestanou žít nebo ji navštěvovat a zbavovat ji škůdců, čímž vzniká nekončící kolotoč používání chemie.

Kombinací více druhů zeleniny a bylinek snížíme výskyt škůdců. Foto: Shutterstock

Pěstujme polykulturně

Brzdou biologické rozmanitosti je také monokulturní pěstování užitkových rostlin, kdy cíleně podporujeme růst či expanzi některé zeleniny. Nejenže jím zamezíme růstu dalších rostlin, ale nevědomky podporujeme množení pouze určitého druhu živočichů, například obávaných slimáků, kterým připravujeme hostinu, aniž by museli překonávat překážky.
Výsadba rozmanitých druhů naopak zajistí užitkové zahradě stabilitu. Zpomalí vyčerpání půdy, neboť jednotlivé druhy zeleniny mají jiné nároky na živiny, odlišnou dobu růstu a různě dlouhé kořeny. Škůdce od ní pomohou odehnat některé aromatické květiny a bylinky, zároveň přilákají opylovače, kteří ještě pomohou s likvidací škůdců.

Polní kvítí je přirozenou potravou pro velké množství hmyzu. Foto: Shutterstock

Kvetoucí rostliny můžeme vysázet i k ovocným stromům. Navnadíme tak opylovače, kteří se nám postarají o bohatou sklizeň. Současně jim zabezpečíme potravu v období, kdy stromy nekvetou. Bonusem je pro nás pohled na pestrobarevnou krásu, která pozvedne vzhled zahrady. Vytvořením loučky s polními květy rovněž zvýšíme počet opylovačů v zahradě.

Ježci patří k velkým pomocníkům se škůdci. Foto: Unsplash

Přírodní hnojení a postřiky

Herbicidy s nebezpečnými karcinogenními glyfosáty, například klasický Roundup, Dominator nebo Kaput, likvidují nejen škůdce, ale i organismy nezbytné pro biologickou rovnováhu. Některé pesticidy (neonikotinoidy) svojí agresivitou napadají centrální nervový systém hmyzu, což způsobuje hromadný úhyn. Používání hnojiv a ochranných postřiků na biologické bázi pomáhá ochránit užitečný hmyz i živočichy.
Nebezpečné jsou i lepové desky, na něž se při putování po stromech zachytí i včely, čmeláci, motýli a další opylovači nebo ptáci.

Vynikajícími pomocníky při zkvalitnění půdy jsou žížaly. Neustále ji obrábějí, provzdušňují a hnojí. Zahrada s vyšší populací žížal je výborně okysličená, lépe absorbuje vodu a živiny z jejího povrchu se skrz chodbičky vytvořené žížalami dostávají hlouběji ke kořenům. Nalákat je do zahrady můžeme mulčováním půdy a založením kompostu.

Květnatá loučka přiláká do zahrady opylovače. Foto: Shutterstock

Stop sterilnosti

Dokonale upravená zahrada se jen stěží může stát domovem volně žijících živočichů. Chybí v ní místa, kde si mohou vybudovat hnízda či pelechy, není tu dostatek rozmanité potravy. Proto bychom měli část pozemku ponechat nekultivovanou, tzn., že zde nebudeme zasahovat do růstu keřů a travin. Nejlépe se k tomu hodí místa na okraji, dál od silnice, kde nebudou rušeni našimi aktivitami. Umístit sem můžeme ještě hromadu listí, větví nebo části pořezaných stromů i s kůrou. Je to přirozenější a tím i bezpečnější prostředí než hmyzí domečky. Ale i ty jsou dobrým řešením, pokud nesneseme představu méně upraveného koutku zeleně. Domov v takových skrýších najdou i ježci a další drobní savci, u nichž jednu ze složek potravy představují i hmyzí škůdci, slimáci atd.

Jezírko nebo napajedlo s pozvolnými břehy namísto chlorem nasyceného bazénu pomůže zvířecím obyvatelům s uhašením žízně a současně se stane domovem dalších druhů.

Fukary a zahradní vysavače jsou pro drobný hmyz a mikroorganismy pohromou. Foto: Shutterstock

Opatrně s úklidem

Také některé metody úklidu mohou mít pro živočichy tragické následky. Přestože je dnes vypalování trávy zakázáno, stále se s ním můžeme setkat. V ohni uhoří všechen hmyz, současně se půda ohřeje na vysokou teplotu a hoření spotřebuje kyslík. Obojí nedokážou přežít zemní živočichové. Stejné nebezpečí hrozí při pálení listí a větví, zejména když ležely na hromadě delší dobu.

Odstranit mikroorganismy a hmyz a tím zamezit přirozenému kypření a hnojení půdy zvládnou beze zbytku zahradní vysavače, které je vysají i s listím a dalším nepořádkem. Přitom stačí nebýt líní a vzít do ruky hrábě.