Stará krása na střeše i ve štítě
Jedinečný vzhled mnoha venkovských stavení doplňují originální detaily. Mohou to být šambrány, řezbářské prvky, ale i sošky v nikách, korouhvičky nebo komínové hlavice.
Možná máte ve štítu chalupy už celá léta prázdný výklenek (niku), v němž kdysi stávala soška svatého na ochranu domu. Ke komínu na vaší chalupě třeba patří i kamenná hlavice nebo „tunelová“ ochranná stříška. Na střeše může trůnit zvonička, která v minulosti v některých oblastech zcela prakticky sloužila k vysílání signálu, aby příchozí nezabloudili ve vánici nebo v mlze.
Tyto dekorativní detaily dodávají každé stavbě na výjimečnosti i na ceně, ale také postupně chátrají a v minulosti se jich lidé často raději bez sentimentu zbavili, než aby se zabývali jejich opakovanými opravami. Dnes je však situace jiná. Kromě toho, že existují firmy, které se na historické opravy specializují, lze také snadno koupit dříve nepoužívané stavební materiály, odolné nátěrové hmoty i repliky samotných doplňků.
Je ale vždy potřeba zvážit, do jakého rozsahu oprav či stupně jejich obtížnosti se pouštíte, na co stačíte a zda případným neodborným zásahem nenaděláte víc škody než užitku. I když nejde o památkově chráněný objekt, jsou některé doplňky specifické a standardně zkušený řemeslník je už udělat neumí (zatímco dříve to zedníci a tesaři běžně uměli). Na řadu tak mnohdy přichází improvizace, hledání vzorů a konstrukčně či vzhledově podobných předmětů či detailů, ale i využití materiálů a techniky, které dříve k dispozici nebyly. Složité štukatérské výtvory se dají někdy nahradit hotovými polotovary k nalepení na fasádu, sošky lze koupit či nechat vyrobit z běžné keramické hlíny, kamenné prvky může za určitých okolností nahradit beton.
Střešní zvoničky
Pro některé regiony jsou typické a často zdobily dřevěné stavby a střechy, na něž bylo pro tesaře poměrně snadné konstrukčně navázat a podobnou nástavbu vytvořit. Jak už víme, měly praktický význam, ale často byly i znakem bohatství či společenského postavení obyvatel domu.
V případě oprav nebo obnovení takových nástaveb není lepší řešení než najmout zkušenou tesařskou firmu. Je totiž nutné přece jen dost těžkou konstrukci dostatečně pevně ukotvit, aby vydržela nápory větru a sněhu, oplechovat či jinak ochránit místa spojů a prostupů do střechy kvůli zatékání a použít co nejkvalitnější povrchovou ochranu dřeva. Proto se dnes podobné stavby spíše smontují předem a na místo se upevní pomocí jeřábu.
Konstrukci můžete v některých případech odlehčit náhradou původní krytiny plastovými napodobeninami (Drdlíkův šindel) nebo na relativně malé rozměry stříšky použít co nejkvalitnější a nejodolnější modřínové šindele, které pak nebudou vyžadovat tak častý nátěr nebo výměnu. Spojování tradičními dřevěnými spoji nebo nerezavějícím kováním by mělo být samozřejmostí.
Zednické i řezbářské detaily
Některé typy komínových krytů, štukatérské prvky včetně okenních a dveřních šambrán či štítových ozdob, ale i různé výklenky a niky, to vše je výsledkem odborných řemeslných prací, které už dnes neumí jen tak někdo. Na obnovu či výměnu mnohde rozšířených pískovcových prvků budete potřebovat kameníka, mnohé jednodušší vzorce či řezbářské dekory můžete zvládnout i sami například s pomocí elektrického dláta a šablony k přenesení původních vzorů.
Je dobré osvojit si i některé jednoduché natěračské techniky, s jejichž pomocí se například vytvoří odlišné probarvení vydlabaných čar, květin, lístků či jiných výřezů či reliéfů v ploše dřeva. V nabídce e-shopů s výtvarnými potřebami najdete pomůcky i pro nejrůznější techniky potisku dřeva, ale lze postupovat i tradičním způsobem, tedy přenesením vzorců pomocí šablony, vydlabáním dláty či vyfrézováním pomocí různých nástavců. Pak se do takových reliéfů vtírá barva a vzápětí se z plochy dřeva setře, takže zasychá jen ve vyrytých či vydlabaných dekorech. Tak lze vytvořit nebo opravit i nápisy nebo domovní čísla vydlabaná přímo ve dveřích nebo na dřevěné fasádě.
Kdysi ručně vyráběné dekorativní střešní tašky či hřebenáče (korýtka) s ozdobnými výstupky včetně drobných plastik jsou běžnou součástí nabídky střešních krytin, takže je snazší najít stejný nebo podobný prvek a hřebenáč (obvykle ve špičkách štítů) vyměnit.
Je-li štítová nika pro sošku nebo dekoraci provedena důsledně včetně rámu a případného prosklení, je třeba myslet na značný nápor větru, deště i sněhu, kterému bude vystavena. I nevelký rám musíte důkladně ukotvit do otvoru, prosklít dostatečně odolným sklem a zajistit odvětrání vlhkosti. Jinak může voda uvnitř kondenzovat a stékat po štítu.
Opravit, nebo nahradit?
- Komínové hlavice z kamene nebo klenutých cihel lze nahradit betonovými napodobeninami. Pro puristy to není řešení ideální, ale hlavice z betonu jsou nezničitelné, snadno se na komín usadí a v případě potřeby je můžete natřít.
- Komínové stříšky bývaly i z měděného plechu, dnes se běžně prodávají plechové (včetně násad na kulaté komínové roury). Jejich výrobu na míru nabízí mnoho klempířských firem.
- Korouhvičky měly kromě dekorativní funkce i funkci jednoduché „meteostanice“. Známé větrné kohouty koupíte v podobě plastových replik, ale i jako poctivé kované nebo plechové výrobky třeba na Fleru. Pozor na zcela bezpečnou instalaci, kovaný kohout musí na střeše spolehlivě držet!
- Niky a sošky lze opravit nebo nahradit podle toho, zda chcete do štítu umístit „tradičního svatého“, nebo víceméně jakoukoli symbolickou figurku. Oprava původní, mnohdy cenné sošky by se neměla obejít bez restaurátora. Pokud v nice soška není, můžete zjistit, jaká tam bývala, a podle toho sehnat nebo nechat vyrobit její obdobu, moderní dřevořezba nebo keramika určitě nezklame. Případnou opravu klenby niky lze udělat pomocí opatrného modelování z jednotlivých vrstev natažené omítky nebo můžete zhotovit oblouček jednoduše z polystyrenu a přeštukovat ho.
Text: Richard Guryčova
Foto: se svolením firmy Arbortech, Richard Guryča, Ondřej Getzel a Shutterstock