Česnek, štiplavá zelenina
K české kuchyni tato zdravá zelenina neodmyslitelně patří, těžko bez ní připravíme bramboračku, guláš, ale i obyčejnou topinku. Vypěstovat si česnek přitom není žádná věda, pokud dodržíme osvědčený postup.
Úspěšnost odstartuje pořízení vhodné odrůdy v zahradnických prodejnách nebo u prověřených pěstitelů, a to z důvodu, že produkce česneku, respektive povolených odrůd se řídí zákonem č. 219/2003 Sb. To nám dává záruku, že zakoupená sadba je kvalitní, zdravá a bude dobře prospívat v našich podnebných podmínkách.
To je ale paličák
Při konečném výběru bude rozhodovat ranost odrůd a typ paličák, nebo nepaličák. Český paličák patří k prověřené klasice, ale právě „palici“, již tvoří květenství složené ze sterilních kvítků a pacibulek, lze považovat za nevýhodu. Na její růst vydává rostlina velké množství energie, což se negativně projeví na velikosti cibulí. Palice se z toho důvodu odstraňuje, a to nejlépe vylomením, aby se zamezilo přenosu virů z nářadí. Pár palic je užitečné ponechat, protože napřimující se květní stvol signalizuje, že je čas na sklizeň.
Nejranější odrůdou paličáků je Bjetin, který se sklízí začátkem července, z nepaličáků Anton, jejhož sklizeň těsně následuje. Z poloraných odrůd jsou to například paličáky Havel, Vekan a Slavin II, z polopozdních paličák Jovan a Havran, nejpozdnější jsou odrůdy nepaličáků Benátčan a Japo II.
Příprava záhonu
Česnek vyžaduje slunné, teplé a vzdušné stanoviště. Svými nároky na obsah živin v půdě se řadí k rostlinám tzv. druhé tratě. Předplodiny nemají být stejné čeledi (cibule, pór atd.), rovněž bychom na stejný záhon neměli česnek znovu vysadit dřív než po čtyřech letech.
Česnek nejlépe poroste v humózní nepřemokřené půdě (přemokřenou snese např. Vekan a Lukan), do níž jsme hnojivo zapracovali ještě před výsadbou. K prohnojení půdy lze použít rozleželý hnůj, kompost nebo zelené hnojení. Těsně před výsadbou můžeme do připravené půdy aplikovat mikrobiální přípravek na bázi mykorhizních hub a bakterií, který přispívá k ochraně a rozvoji kořenového systému.
Čas a způsob výsadby
Ozimé odrůdy, tedy ty, jež se sází na podzim a sklízí v létě následujícího roku, potřebují být v půdě koncem listopadu. Teplota půdy by se měla držet trvale pod 9 °C, což zamezí rozvoji houbové choroby spodničky neboli fuzária. Jarní odrůdy vysazujeme od podzimu do jara. Z podzimní výsadby bývá vyšší výnos, prevencí proti napadení houbomilkou je ale výsadba začátkem března.
K výsadbě vybíráme pouze stroužky bez viditelných vad, mohou být i drobné. Do sušších oblastí jsou vhodnější větší s lepší zásobou vláhy.
V lehčí půdě si snadno naznačíme řádky s rozestupem alespoň 25 cm, do nichž pak stroužky zapichujeme podpučím dolů ve vzdálenosti 8 až 15 cm podle odrůdy. Do řádků v těžší půdě si raději uděláme rýhy, na jejichž dno pak stroužky zapícháme. Stroužky zahrneme minimálně 6cm vrstvou zeminy a utužíme. Nepoužíváme sázecí kolík, protože se při tomto způsobu výsadby nedostane podpučí do přímého kontaktu s půdou, což brání rychlému zakořenění.
Sklizeň
Dobu sklizně určuje odrůda a aktuální podmínky. Předčasně sklizené česneky se špatně suší, při opožděné sklizni se začnou cibule v zemi rozevírat a stroužky při skladování rychleji sesychají. U paličáků je vhodný čas, mají-li 5 dužnatých listů. Pro přímou spotřebu můžeme česnek sklízet i průběžně tzv. nazeleno.
Z kypré půdy česnek snadno vytáhneme ručně, u hutných půd si pomůžeme rycími vidlemi.
Způsoby skladování
Zbytků půdy zbavený česnek sušíme nejlépe i s natí zavěšený ve svazcích na zastíněném, dobře větraném místě. Skladujeme na dobře větraném, suchém místě s nízkou teplotou. Česnek nikdy neuchováváme v chladničce.
Na co si dát pozor
Nikdy nekupujte na trzích nebo přes inzerát česnek „vhodný k sadbě“, za vágním označením se běžně skrývá česnek koupený třeba v supermarketu a jen málokdy český. Kromě nízkých výnosů je tu i vysoké riziko zavlečení chorob a škůdců. Prodej necertifikované sadby je navíc trestný.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock