Svítíme si správně?
Klasické žárovky už sice dávno nepoužíváme, ale zaostáváme ve znalostech, jak vlastně potřebujeme svítit.
Každá místnost v domácnosti vyžaduje jiný druh osvětlení. Začneme tam, kde se při práci bez světla neobejdeme, tedy v kuchyni. Dobré osvětlení potřebujeme nejen k přípravě pokrmů, kdy hrozí drobná poranění, ale i k tomu, abychom posoudili kvalitu vybraných potravin.
V kuchyni a jídelně
V kuchyni máme jedno centrální stropní svítidlo, které je důležité pro celkovou hladinu světla v místnosti. K osvětlení pracovní plochy bude nejlepší LED osvětlení, které se barevností bude podobat dennímu světlu. Je tu možné použít i zapuštěné bodovky, nejlépe s možností regulace směru. Důležité je samostatné osvětlení nad plotýnkami varné desky. To často řeší digestoře.
Centrální zdroj by měl mít teple bílou barvu světla. Jestliže máme v kuchyni jídelní kout, i ten si zaslouží samostatné světlo. Jeho barevnost by měla odpovídat centrálnímu osvětlení. Žádný zdroj ale nesmí oslňovat, proto je dobré, když ho můžeme výškově nastavit, popřípadě regulovat jeho intenzitu.
V obývací místnosti
Tady se můžeme obejít bez centrálního osvětlení. Někdy se sice může hodit například při hledání zakutáleného předmětu, ale nemusíme ho vůbec využívat, jestliže máme dostatek samostatně ovládaných stropních či nástěnných svítidel, popřípadě stojanových a stolních lamp. Hlavní světla by měla mít teple bílou barvu. Nemusejí svítit přímo, lze využít odrazu od stropu či stěn. A je třeba vzít do úvahy, že barevná výmalba ovlivní i barevnost osvětlení.
Světla nad horní policí knihovny nebo za sníženým podhledem osvětlují nepřímo a navozují komornější atmosféru. Bodová světla využijeme k osvětlení některých dekorativních prvků v místnosti, například plastiky nebo rostliny. Samostatné osvětlení bude nutné, když si v pokoji vytvoříme čtenářský koutek. Jestliže místnost při čtení nesdílíme sami, musíme volit takové, aby nerušilo ostatní a mělo možnost měnit polohu.
Světlo k televizi
Příhodné světlo, které bude mírnit kontrast mezi světem z obrazovky a okolním příšeřím je samozřejmostí při sledování televize. Některé moderní přístroje jsou vybaveny zadním osvětlením, které dovede barevně reagovat na děj na obrazovce, ale jinak se o vhodný zdroj musíme postarat sami.
Jaké světlo do ložnice?
V ložnici svítíme jednoduše. Orientační světlo by mělo mít nažloutlou barvu; důležitější je však regulace jeho intenzity, která může být i na dálku nebo mobilem. Lampičku pro čtení dáme za hlavu, protože její umístění na nočním stolku nás odsoudí ke čtení na jednom boku. Řešením může být otočné rameno lampy. V ložnici také bývá toaletní stolek, barva světla u něj by se měla blížit dennímu.
Jestliže je v ložnici rodičů dětská postýlka, je třeba zvolit noční světlo s přijatelnou intenzitou osvětlení. Noční světlo ocení též senioři, kteří v noci častěji vstávají. Jednou z variant může být také světlo se senzorem pohybu, jež se sepne ve chvíli, kdy se v místnosti začne něco hýbat.
Dětský pokoj a pracovna
V dětském pokoji musíme počítat s tím, že budeme kombinovat osvětlení pro noc, pro hru a pro plnění případných školních povinností. Nároky se samozřejmě budou měnit s věkem dítěte.
Důležitým předmětem jak pro dětský pokoj, tak pro pracovnu je pracovní stůl. Měl by jej osvětlovat hlavní zdroj (pro zmírnění kontrastu) a stolní lampa. Tu doporučujeme polohovatelnou s neprůhledným krytem, z něhož nebude vyčnívat zdroj. Stát musí na opačné straně, než je ruka, kterou uživatel stolu píše. Pracovní plochu má ozařovat z výšky asi půl metru v úhlu zhruba 60 stupňů; stínidlo by rozhodně mělo být pod úrovní očí.
Svítíme v dalších prostorách
Když se zaměříme na ostatní prostory v domě, tak v koupelně musejí svítidla splňovat odpovídající normy pro jejich užití ve vlhkém prostředí. Samozřejmostí je centrální osvětlení, u zrcadla doplněné nástěnnými svítidly po obou stranách. Pro potřeby líčení by jejich barevnost měla odpovídat dennímu světlu. Svítidlo na WC stačí jedno, a to buď nade dveřmi, nebo na stropě.
Chodba, předsíň a podobné místnosti mívají jedno centrální světlo. To by mělo být takové intenzity, aby se nelišilo od osvětlení místnosti, odkud sem vstupujeme, jinak bude přechod nepříjemný.
Co vyčteme z obalu
Na obalu každé žárovky najdeme tyto údaje: typ a velikost patice (např. E 27), napětí (V), příkon (W) a světelný tok (lm), tedy množství vyzařovaného světla. Najdeme tu teplotu chromatičnosti (K) i index barevného podání (značení Ra v rozmezí od 0 do 100), který nám řekne, jak věrohodně jsou reálné barvy pod tímto světelným zdrojem rozpoznatelné.
Jakou barvu asi má?
Stowattovou žárovku nahradíme nejmodernější LED žárovkou. Barevnost jejího světla poznáme podle označení na balení – teple bílá pro většinu činností (podobná klasické žárovce) se označuje warm white (2 500–3 000 K), cold white (4 000 K) zase poslouží třeba pro přesnou ruční práci. Platí, čím méně Kelvinů, tím je světlo teplejší a více do žlutá.
Dobré rady
• O svítidla pečujte, zaprášené nás okrádají jak o světlo, tak i o peníze.
• Běžné, reflektorové a halogenové žárovky můžete vhodit do kontejnerů na běžný odpad. Se všemi úspornými zdroji světla bychom měli nakládat podobně jako s drobným elektroodpadem a vkládat je do červeného kontejneru.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Archiv firem a Shutterstock