Udělejte si ticho

Existuje několik způsobů, jak snížit hluk v domě a jak odhlučnit jednotlivé místnosti. Nemusí to být dokonce ani příliš náročné, ale je třeba dodržet některé zásady.

Jednotlivé stěny může účinně akusticky izolovat i nábytek, například knihovna

Jakákoli stavební úprava, jejímž cílem má být dosažení nižší hladiny hluku v interiéru, by měla být především důsledná. Zvuk se totiž přenáší celou konstrukcí domu, a proto obvykle nestačí odhlučnit jen podlahu nebo jednotlivé stěny. Při úvaze o rozsahu prací a výběru protihlukové izolace je však důležité zvážit, jaký typ hluku chcete omezit. Jiný postup zvolte v případě, že vás vytrvale obtěžuje hluk z blízké silnice nebo hospody a jiné opatření zase postačí, pokud chcete lépe zvukově izolovat pokoj pro hosty nebo podkrovní ložnici na chalupě.

Potřebnost protihlukových opatření sice může nastat častěji u městského bydlení, ale podle zkušeností některých čtenářů stačí k vyvolání poptávky po zvukové izolaci i pilný soused, který vstává časně, nebo nedaleký obchod, kam navážejí zboží ještě před svítáním.

Dost velká mezera

Protihlukovou úpravu interiéru je možné zahájit nejméně náročnou zvukovou izolací stěn v podobě aplikace speciální nátěrové hmoty na stěny. Nátěry bývají k dostání v několika odstínech, není je tedy nutné přemalovávat další vrstvou v požadované barvě. K základní protihlukové izolaci stěn může dobře posloužit i závěs nebo sestava nábytku, pokrývající celou stěnu. Ta by se ovšem neměla odhlučňované stěny dotýkat.
O něco náročnějším krokem už je zesílení stěny přizdívkou. Použít lze buď cihly nebo odizolované sádrokartonové desky s minerálními vlákny. Izolační vlastnosti se posílí vložením rohože zminerální vaty mezi původní zeď a přizdívku.

Jako pohlcovače hluku mezi stěnu a přizdívku mohou dobře posloužit i organické izolační materiály, například konopí či vlna

Míra odhlučnění závisí nejen na materiálu obou stěn, ale i na šířce vzduchové mezery mezi nimi. Tloušťka vytvořené mezery by měla být kolem osmi centimetrů. Do mezery se vkládá pohlcovač, obvykle minerální vata o síle tří až pěti centimetrů. Musí být vždy o něco slabší než vzduchová mezera. S vyšší tloušťkou vzduchové mezery protihluková izolace roste.
Pokud přizdívanou stěnu stavíte ze sádorkartonu, neměly by se sloupky roštu na sádrokartonové desky kotvit do stávající stěny, kterou hodláme odizolovat, ale rozepřít mezi horní a dolní vodicí lištu. Stavaři navíc doporučují použít dvouvrstvý protipožární sádrokarton, který má větší objemovou hmotnost, tedy i lépe tlumí. Od okolních konstrukcí by měla být přizdívaná stěna odizolována trvale pružným silikonovým tmelem, čímž se její akustické izolační vlastnosti ještě zlepší.

Strop, podlaha i okna

Akustické izolační podhledy jsou vhodné pro odhlučnění stropu, ale sníží jeho výšku v místnosti

Podobným způsobem je vhodné postupovat u stropu, kam zavěsíme buď sádrokartonový podhled, nebo na něj nalepíme speciální izolační desky či akustické panely. Vyhněte se raději polystyrenu, který je sice levný, ale příliš dobré zvukově izolační vlastnosti nemá.

Důležité je odizolovat také podlahu a omezit tak kročejový hluk, který může obtěžovat například v místnosti pod obytným podkrovím. Na speciální izolační pásy je vhodné myslet už v okamžiku budování podlahy a pokud je podlaha hotová, udělá dobrou službu zejména dostatečně silný koberec.
Hluk zvenčí lze výrazně omezit i výměnou oken a dveří. Nejlevnější variantou je utěsnění stávajících oken, při výměně za nová se hluková izolace obvykle výrazně zlepší. Pokud by to nestačilo, existují i speciální protihluková okna i dveře.

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: ARCHIV FIREM

Udělejte si ticho