Montbrécie – nenápadná a přesto efektní
Díky mečovitým listům jí to sluší i v době, kdy nekvete. A když se v létě začne postupně zdobit jedním květem za druhým, potěší své okolí ještě šafránovou vůní.
Montbrécie česky také křešina je jemná elegantní květina, která vyrůstá z cibulnaté hlízky. Klasy nálevkovitých květů vyrůstající až na metrových stoncích připomínají dnes známější frézie, mají však omezenou barevnou škálu od zářivě žluté přes oranžovou po ohnivě červenou. Podle odrůdy vykvétají od července do září a vydrží kvést až do prvních mrazů.
Botanické jméno Crocosmia vzniklo složením řeckých slov „krokos“, tedy šafrán a „osmé“, což znamená vůně čili vonící po šafránu. Rod Crocosmia řadící se mezi kosatcovité čítá pouhých 8 druhů. Od roku 1846, kdy byly první rostliny přivezeny do Evropy z Afriky, bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů včetně velkokvětých. K nejčastěji vysazovaným patří ‘Lucifer’. Montbrécie se uplatní ve společných výsadbách, kam je volíme podle výšky dané variety a barvy květů.
Nároky na pěstování
Vzhledem ke svému původu prospívají montbrécie nejlépe na chráněném slunečném stanovišti. Pěstovat je lze i ve větších nádobách na terasách a balkónech. Spokojí se s běžnou zahradní zeminou, ale nejvíce jim vyhovuje mírně vlhká, avšak dobře propustná výživná humusovitá hlinitopísčitá s neutrálním pH.
Výsadba hlíz probíhá od dubna, když už nehrozí přízemní mrazíky, do teplé země, a to do hloubky 6 až 10 centimetrů ve vzdálenosti 15 až 20 centimetrů od sebe. Možné je i předpěstování.
Zimní ochrana
Mrazuvzdornost montbrécie je uváděna do -23 °C až -25 °C. Přesto je třeba hlízky chránit před mrazem vrstvou listí, mulčovací kůry nebo chvojí navršenou nad místem výsadby. V chladnějších lokalitách je jistější vyjmout je země a uskladnit v bezmrazé místnosti. Zejména velkokvěté odrůdy jsou na mráz choulostivější.
Množení na dva způsoby
Pokud mají vhodné pěstební podmínky, vytvářejí rostliny dceřiné hlízky, které buď zahustí nově vzniklými trsy záhon, nebo je můžeme oddělit a na jaře vysadit na jiné místo. Množí se i semeny, které se na záhon vysévají koncem března.
S kým si rozumějí
Montbrécie se velmi dobře kombinuje s trvalkami anebo letničkami, jako jsou z vyšších květin floxy, okrasné šalvěje a traviny, lupiny, krásnoočka, třapatkovky, zápleváky, stračky, svazenky či řebříčky, z nižších pak gazánie, aksamitníky a výškově různorodé hledíky.
Montbrécie se výborně hodí k řezu, neboť ve váze vydrží svěží velice dlouho. Těšit se z nich můžeme i v sušené podobě. Usušit je lze, buď klasicky na teplém a suchém místě, vždy ve vzpřímené poloze, nebo s pomocí vysoušedel, například silikagelu.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock