Viděli jsme cestou CI.
Vybrali chalupy, které mají část konstrukce roubenou a část zděnou. První je z Kokořínska, druhá z Děčínska.
Citlivá renovace
Podle vjezdových vrat a jejich sloupů s jehlanovým zakončením je areál snad z 1. poloviny 19. století. Tomu odpovídá i sokl nevelkého patrového domu. Zděná část, její hladké ostré nepoškozené provedení, i roubení jsou podstatně mladší. O nepříliš dávné rekonstrukci svědčí zejména probarvení dřevěné části. Čerstvé dřevo je bílé, pak zezlátne a nakonec zešediví. Zde jsme ve fázi přechodu od zlaté ke stříbrošedé.
Okna, vždy dvě stejně velká v obou podlažích, jsou zřejmě novější kopií původních. Štít s fošnami na sraz je neobvyklý, spáry bývají kryté latěmi nebo je bednění tvořeno kombinací tlustších a tenčích fošen. Okraje střechy jsou jemně přizvednuty námětky připojenými na krokvích, které umožní snadnější opravu této části krovu. Krytina je pěkná, pálená, komín z lícových cihel s vloženým kulatým komínem svědčí o renovacích i v interiéru.
Těžko říct, zda je objekt památkově chráněný, ale pokud jde o klempířské prvky, mívají památkáři se zakončením střechy z pálených tašek plechovým profilem problém. Probíhající dráty elektrického vedení stavbu také nezdobí, ale to není bezpochyby vina majitelů, kteří zřejmě tuto tradiční chalupu zachránili před zkázou.
Dřevo jako kámen
Jde o typický dvoupodlažní dům s podkrovím ze Sudet, postavený koncem 19. století, možná i dříve. Část parteru je zděná, zbytek a celé patro jsou roubené, leč tmavé trámy s bílými vodorovnými spárami a bílé čáry svislých spár na vodorovných trámech evokují vzhled kamenného zdiva. Napojení trámů v nároží je překryto fošnami s řezbou, rovněž připomínající kamenný sloup.
Trojúhelníkový štít se sklonem zhruba 45° je pokryt trojbarevnou břidlicí. Lze předpokládat, že červené a bílé prvky jsou nabarvené. V rozích základny jsou šestiboké květy, ve vrcholu je červená kára z karet francouzského typu, která odpovídá kulím v mariášových kartách. Na svislicích šambrán jsou červené kapky, snad srdce. V patře ve štítě jsou tři původní bílá čtyřtabulková dvoukřídlá špaletová okna otvíravá ven i dovnitř a v trojúhelníkovém štítě je dvojice šestitabulkových jednoduchých oken otvíravých ven. Podkroví tedy zřejmě slouží jako půda.
Zděná část s kamennými špaletami kolem oken byla asi používána jako chlév. Bylo by zajímavé vědět, jak byla okna řešena kdysi. Je možné, že tam žádná nebyla, protože nebylo vhodné, aby byl dobytek v průvanu. Roubená část přízemí je zpevněna podstávkami. Roubení je tak zdvojeno a je únosnější pro patro a krov. Komín je zděný cihelný s plechovým bubákem. Trochu zvláštní je přístavba, patrně garáž s pultovou střechou s krytinou z hliníkových šablon.
Text: Ing. arch. Karel Doubner
Foto: Marie Rubešová