Druhý život mlýnského kamene
Velký, těžký, kulatý kámen… K čemu sloužil? Býval v páru ve složení každého mlýna. Ale existovaly i menší kameny, obvykle na ruční mletí. A co s nimi dnes?
Mlecí kámen sloužil k drcení zrna a byl součástí mlýnů na vodní nebo větrný pohon, které se hojně nalézaly po celé zemi. Přes sto let již máme efektivnější způsob mletí obilí a kameny se staly nepotřebnými. To ale neznamená, že by nebyly k vidění. Jsou používány jako dekorace, především u budov, ve kterých se dříve mlelo.
Vždy je obdivuhodné, že se těmito velkými a těžkými předměty, někdo zabývá. Naštěstí jsou kulaté, takže se jimi dá pohybovat. Ale vyzdvihnout je, znamená zapojit několik lidí. A na stůl musíte mít pevný materiál na nohu, která těžké břemeno udrží.
Možná na nějaký mlecí kámen narazíte, možná ho máte u své chalupy. Pak vězte, že to býval nepostradatelný pomocník a byla by škoda ho vyhodit, i kdyby zůstal jen opřený o dům jako vzpomínka na minulost.
Hodí se vědět
Mlýnskému kameni se také říkalo žernov a vždy byly potřeba dva kameny. Horní se jmenoval „běhoun“ a spodní „spodek“ nebo „ležák“. Běhoun se nazvedával podle toho, jak jemně se mělo mlít. Zrnka obilí se sypala otvorem v běhounu a několikrát se drtila až do požadované hrubosti. Materiálem pro mlýnské kameny byly především tvrdé druhy pískovce, ryolitu nebo trachytu.
Nápad
Může upozorňovat na objekt, z něhož pochází, vyrytým nápisem a třeba i letopočtem. Na rycí nástroj musí být použit tvrdší materiál, než jaký je kámen. Ale není to nic neobvyklého, protože mlynáři běžně obnovovali hrany mlecích ploch.
Mlýnské kameny nebyly všechny stejně velké, ani stejně tlusté a lišily se i tvarem otvoru ve středu.
Mlýnské kameny stačí opřít o dům a hned víme, že se v něm dříve asi mlelo
Kameny někdy končí jako stoly, protože rovná deska k tomu svádí
V interiéru se vidí zřídka, ovšem i tady najde uplatnění
Mlýnský kámen poslouží jako venkovní stůl, kde se na něj postaví nejrůznější dekorace
Text: Martina Lžičařová
Foto: Richard Guryča, Pavel Veselý a Shutterstock