Stropní konstrukce

Oprava, přestavba, chuť vrátit se k tradičním způsobům stavění nebo naopak snaha odlehčit nosným zdem chalupy – to vše je důvod, proč se zajímat, jak se vlastně stavěly a staví stropy.

V principu je vlastně konstrukce stropu stejná už po staletí a týká se to nejstarších dřevěných či kamenných staveb, ale třeba i středověkých hradů. Přes svislé konstrukce obvodových stěn se napříč položí nosníky v podobě kulatiny, trámů, traverz či nosníků z vyztuženého betonu a ty se pokryjí, opláští či spojí záklopem, který shora obvykle slouží i jako pochozí plocha. Tato konstrukce může mít nejrůznější varianty, v detailech se v průběhu staletí a v různých typech staveb vyvíjela a zdokonalila, ale lze říct, že strop není žádná záhada.

Jeho stavbu ani opravy však samozřejmě nejde brát na lehkou váhu, protože na stropy jsou kladeny především požadavky ohledně statické únosnosti. Musí totiž vydržet i případné zatížení provozem, příčkami a dalšími konstrukcemi. To se logicky týká stropů, které tvoří předěly vícepatrových budov a u přízemní chalupy na ně takové nároky kladeny nejsou. I tam je však nutné počítat s užíváním půdních prostor či zobytněného podkroví.

Ilustrace ukazuje obvyklé schéma stropních systémů kombinujících železobetonové nosníky, keramické vložky a armovaný beton

Opravit, nebo měnit?

Keramické vložky, které tvoří základ většiny stropních systémů, mají podobné vlastnosti jako pálené děrované cihly (Wienerberger)

Strop musí správně přenášet svoji vlastní hmotnost do svislých konstrukcí, tedy obvodových stěn. Do této únosnosti se započítává přenos zatížení od provozu i od vlastní tíhy stropní konstrukce, příček a dalších součástí stavby.

Dalo by se říct, že nic z toho nemusí majitele chalupy zajímat v případě, že rekonstruuje dům na základě stavebního povolení (zásah do konstrukce ho vyžaduje) a práce provádí odborná firma na základě projektu. Co když se ale o rozsahu oprav teprve rozhodujete a starý strop je jen mírně prověšený nebo možná i propadlý, ale na první pohled to vypadá, že postačí vyměnit pár prken? A k posouzení, zda i u zdánlivě dost poškozeného stropu postačí jen oprava, nebo bude třeba kompletní výměna, je proto dobré alespoň trochu se ve způsobech stavby stropů vyznat.

Výhody dřeva

Pomineme-li cihlové klenby používané zejména v hospodářských objektech dělaly se dříve stropy především dřevěné. Existují povalové, trámové a fošnové stropy. U povalových tvoří nosnou část stropu dřevěné trámy kladené těsně vedle sebe na sraz. Shora se na ně dávala vrstva hliněné mazaniny nebo násyp s podlahou na polštářích. Spodek se omítal na rákos nebo zůstával bez omítky.

Není důvod nepoužít dřevo i v současné době, ale je dobré zvážit všechny možnosti. K výhodám dřeva patřila a stále patří vysoká únosnost, obecně nižší hmotnost dřeva zároveň nijak extrémně nezatíží stavbu. Strop se dá vcelku snadno a účinně tepelně i akusticky izolovat a díky moderním stavebním technologiím včetně možnosti použít sádrokartonové podhledy není ani tak pracný na omítání v případě, že ho chcete omítnutý.

Dřevěný strop nevyniká tuhostí, takže u starších stropů je často patrný průhyb, a má malou odolnost proti ohni, účinkům vody a vlhkosti. Právě prohnutí či vlhkost bývá důvodem k opravám a k úvahám, zda dřevo zachovat, nebo měnit za modernější konstrukční prvky.

Montáž sádrokartonových podhledů umožní vyhnout se obtížnému nahazování a štukování klasických stropů

Strop z prken spojených na pero a drážku může tvořit pohledovou část a zároveň umožní vznik instalační dutiny pro montáž svítidel

Škváru nahraďte

Konstrukci trámových stropů tvoří trámy a záklop. Trámy se pokládaly do kapes ve zdivu nebo se k nim kotvily ocelovými prvky. Záklop se tradičně dělal z desek spojených na pero a drážku nebo na sraz se spoji překrytými lištami. Sloužila-li horní část stropu jako podlaha, vysypávaly se dutiny obvykle škvárou. Dolní část (podhled) je u těchto stropů nahazovaná na rákos či rabicové pletivo nebo zůstává dřevěná. Takový strop můžete udělat i dnes, přičemž škvárový násyp lze nahradit například keramzitem (Liapor) a podhled lze obložit sádrokartonem, což usnadní práci v případě, kdy nechcete „přiznat“ dřevěnou konstrukci.

Některé stropy z keramických vložek už nevyžadují nadbetonování horní vrstvou betonu (Wienerberger)

„K rekonstrukci dřevěného stropu je třeba přistupovat stejně, jako u jiných stavebních konstrukcí. Pokud je to možné, šetrně vyměníme poškozený prvek za nový. Nejnáročnější jsou opravy trámových záklopových stropů, které vyžadují kvalitní tesařskou opravu, především pokud je nutné stropní trámy nastavit či vyměnit,“ uvádí odborník na tradiční lidovou architekturu Jan Pešta, podle nějž je chybná i snaha odhalovat za každou cenu „na dřevo“ stropní trámy, které byly původně omítané hned po dokončení stavby.

Dřevěný strop je i v dnešních chalupách nejčastěji používaný

Moderní řešení

U novostaveb se v současné době využívají nejrůznější stropní konstrukční systémy a ty lze zabudovat i do starého domu, který prochází rekonstrukcí. Důležité je u nich zhodnotit hodnoty zátěže svislých konstrukcí a požadovanou únosnost v případě plánovaných dostaveb podkroví a příček.

Systém Hurdis je kombinací keramických nosníků a vložek, polystyrenové izolace, betonu a ocelových výztuží (KM Beta)

Stropní systémy jsou vlastně skládačky z prefabrikovaných tvárnic. U stropů je obecně důležitá hodnota horizontální tuhosti a do kategorie horizontálně netuhých stropů se řadí strop dřevěný nebo strop z keramických vložek Hurdis. Tuhé stropní konstrukce jsou obvykle železobetonové. Volbu materiálu či typu stropní konstrukce ovlivňuje také hmotnost stropu. Větší rozpětí stropů, tedy od šesti metrů výše, vyžaduje vylehčení dutinami nebo použití lehčích stropních vložek.

Jak už víme, sestávají konstrukční systémy nejčastěji z vložek a stropních nosníků, které se pokládají na nosné zdi, případně na železobetonový ztužující věnec. Stropní nosníky lze ukládat do čerstvého maltového lože z cementové malty tloušťky 10 milimetrů nebo na asfaltový podkladový pás. Na nosném zdivu musí být nosníky položeny v délce minimálně 125 milimetrů ve vzdálenosti (rozteči) 500 nebo 650 milimetrů, po uložení se pak do vyzrání spojovací malty podpírají vodorovnými dřevěnými hranoly.

Na takto usazené a podepřené nosníky se na sucho pokládají stropní vložky. Například vložky KMB Miako mají jednotnou délku 250 milimetrů. Na tyto cihelné tvarovky se po usazení většinou (ale ne vždy) klade armovací síť a beton. Dutiny u stropních vložek není nutné uzavírat proti zatékání betonu a je nezbytné, aby se betonáž a veškerá další manipulace na nosnících dělala pouze na pojezdových prknech. Do zabetonování nelze po keramických vložkách chodit.

Vyskládat strop z jakýchkoli systémových dílů (vložky, nosníky) není složité a výsledná konstrukce vykazuje velmi dobré akumulační vlastnosti, což má vliv na tepelnou pohodu v domě. Takto lze stropy pokládat víceméně na všechny obvyklé typy zdiva včetně tvárnic z lehčeného betonu, ale i z klasických cihel.

V rámci systémových řešení existují i stropy kombinující ocelovou výztuž s polystyrenovými vložkami, které se rovněž opatřují vrstvou armovaného betonu. Uvažujete-li při rekonstrukci stropu o volbě některého ze „skládacích“ systémů, sledujte aktuální nabídku na trhu stavebnin, kde čas od času přibývají zajímavé novinky. Vedle keramických vložek stojí za pozornost i stropy z lehčeného betonu, například systém Liastrop (Liapor) vyznačující se díky snížené hmotnosti i nižšími nároky na statické parametry stavby. Variabilní stropní konstrukce má v sortimentu rovněž značka Ytong.

Náš tip

V případě kladení ocelových stropních nosníků na nosné zdivo je vhodné vložit v místě uložení stropní konstrukce asfaltový pás, který brání zatékání betonové směsi do dutin zdicích bloků a který zajišťuje rovnoměrnější tlakové namáhání v místě uložení stropu na zdivo.

Tradiční i moderní stropy

Po celá staletí se stavěly zejména dřevěné stropy povalové a záklopové (trámové a fošnové). Povalové jsou z kuláčů nebo půlkuláčů (povalů) kladených přes nosné trámy. Ty jsou i základem záklopových stropů, přes něž se pokládají prkna nebo fošny (záklopy) na sraz nebo na přesah. U moderních stropů nahrazují trámy ocelové i železobetonové nosníky, do nichž se vkládají vložky z keramiky či lehčeného betonu, které se poté pokryjí vrstvou armovaného betonu.

Text: Richard Guryča
Foto: Martin Mašín a archiv firem