Mlhavá romance podzimních dnů

Rubrika: Odpočinek na zahradě, Péče o zahradu, Zahrada, Zahradní realizace

Na Moravu jsme se vydali v období, když sluníčko přestává hřát a vše, co je zelené, se zbarví do žluta, oranžova nebo červena. To se tak v listech rozkládá chlorofyl opadavých rostlin.

Než jsme přijeli po dálnici na Moravu na stý kilometr, tak nám bylo hej. Žluté sluníčko se smálo z modré oblohy a jeho ještě teplé paprsky nás laskaly po tvářích. Jako když mávne čarovným proutkem, vjeli jsme do mlhy, jejíž bělavé cáry houstly, až se vesničky, města, pole i lesy úplně vytratily. Dojeli jsme do Starče, malé obce za Jihlavou, kde nás čekala Zuzana Morkusová. Za brankou jejího domku se sice mlžné opary také válely, ale zahrada byla tak krásná a barevná, že nám to bylo jedno.

Se Zuzanou jsme se přivítali jako staří známí, protože jsme před lety, v létě roku 2013, u ní už na reportáži byli. Tohle roční období jsme zvolili pro změnu a také jsme věděli, že došlo k rozšíření zahrady. Netušili jsme však, že se tady toho proměnilo tolik.

U domku na nářadí se vstupuje do další části zahrady vysokou bránou

Co zdobí dvorek i zahradu

Na úvod připomeňme, že Zuzana má za manžela Rosťu, který je přes týden ve světě. Spolu mají dvě děti, Michala a Vanessu, jimž je dnes 21 a 11 let. Všichni čtyři bydlí v baťovském domku. Zuzana je keramička, pracuje v dílně na dvorku, kam za ní chodí i zákazníci.
Jak jsme se sami přesvědčili, nakupovat ozdůbky do zahrady se nechodí v mlze, ale podle Zuzaniných slov, jakmile se udělá líp, pořád se někdo trousí, ať je zima, nebo léto. A na jarní a vánoční jarmarky a přes víkend otevřených dveří, který se koná v červnu, je u Morkusových nabito.

Zatímco jsme zde nebyli, pergola obrostla vistárií a pod ni se nastěhoval subtilní kovový nábytek

Zákazníci nakupují a čerpají inspiraci, jak výrobky použít, protože Zuzana zdobí nejenom svůj obchod, ale celý soukromý prostor od vstupní branky přes dvorek, letní kuchyni až po zahradu. Má dar vytvářet krásná a nápaditá zákoutí, kde vedle keramiky v přírodních barvách vynikne pestrost přírodnin. Nás na dvorku vítaly hrnkové listopadky, oranžové dýně a hejna slepic, samozřejmě keramických. Ty hřadovaly na štaflích nebo se popelily na zemi u vchodu do obchodu s další keramikou. Vedle nich upoutávaly červené muškáty, oranžové plody hlohyně, zlaté kapradí a žloutnoucí listí bohyšek a hortenzií a zasychající stvoly okrasných trav. Některé detaily jsme i po letech poznávali, například pod okénkem do obchodu byl plůtek z klacků, který měl ovšem jinou sezonní výzdobu, než když jsme tu byli poprvé.

I stará drátěnka z postele se dá využít

První dva roky od naší předchozí návštěvy

Naše hostitelka nejdříve zrekapitulovala, co se u nich zatím odehrálo. V roce 2014 vydláždili chodníček od vchodu po dvorek. Další rok se pustili do dílny, která dvůr uzavírá. Celou stavbu pojali nově. Na místě prvotní zděné kůlny, kterou před lety Morkusovi přetvořili na „letní ateliér“ s dílnou, vznikl šedý dřevěný domeček s bílými okny a dveřmi. Je průchozí, takže do něj lze vstupovat ze dvora a vyjít na zahradu, kde čeká překvapení v podobě zastřešené vířivky. V nové stavbě se opětovně usídlila Zuzanina keramická dílna a vedle je WC, které může použít i návštěvník obchodu. Naše hostitelka říká, že dílna je o jeden metr kratší, než bývala, ale je větší než předchozí stavba.
„Sehnala jsem pána z Čech, který se věnuje zahradním domečkům, a ten vztyčil hrubou stavbu. Bylo ji nutné zateplit vatou, zaklopit OSB deskami, koupit okna, zavolat elektrikáře, zevnitř natřít a pak nastěhovat třistakilogramovou pec,“ stručně vypočítává. Pod střechu se vešlo i venkovní sezení. „Sluníčko sem svítí i v zimě, proto je tahle terasa tak oblíbená.“

Mezi plotovými dílci stojí dveře, jako by zahrada pokračovala dál

Nebyla by to ovšem Zuzana, aby i tenhle koutek neozdobila. Před terasou je plechová vana s kovovou treláží a se zápichy mezi bylinkami, na stěně domku visí hodiny, mezi křesílky po dědovi s měkkými podnožkami je stolek a celé posezení s okolím sjednocuje květinová výzdoba.

U paty schodů do nejspodnější části zahrady leží vodní nádrž

Ani další léta se nezahálelo

Zjara v roce 2016 byla dokončena fasáda domku, s níž se začalo v předchozím roce. Je ze světlých elastolithových obkladových pásků, které připomínají staré cihly. Domek tak dostal příznivější tvář, než když měl břízolitovou omítku.

V tom samém roce také vznikla zahrada ve svahu. Tato část na samém okraji pozemku zatím zůstávala ladem. Připomeňme, že zahradu s rozměry 850 m2 tvoří dlouhá nudle, která má šířku jen jedenáct metrů. Je rovinatá a na konci padá ze svahu. A právě v něm vyrostly po obou stranách schody a mezi nimi jsou stupňovité záhony. Dole je plácek, který připomíná Alenčinu říši divů. Dlouhé záhony s keříky buxusů mezi bílými cestičkami vysypanými štěrkem jsou hezkou kulisou pro velká křídla zelených dveří, jež mají místo dřevěných kazet vložena zrcadla. V rohu stojí dřevěná pergola, pod níž jsou dvě křesílka, která se sem nastěhovala z horní zahrady. Aby pergole a vysokým dveřím dělalo něco v dosud nízké zeleni protiváhu, trůní na dvou podnožích od šicích strojů osázené plechové vaničky. Kolem nich rostou topinambury, hortenzie, bohyšky, okrasné trávy, tymián, rozchodníky, dlužichy… Mnohé s narůstajícím podzimem blednou a mění barvy, získávají uvadající krásu, která k tomuto ročnímu období patří.

Ani zeď mezi obchodem a zahradou nenechala naše hostitelka bez povšimnutí

V roce 2017 majitelé postavili skleník v anglickém stylu a přišel čas pro druhou etapu dlažby, ve dvorku. (Poprvé dláždili před třemi lety chodníček od vstupní branky po dvorek.) Třetí část dlažby položili v následujícím roce, takže je i na cestě v zahradě.

Před svažující se částí vyrostl altán s jezírkem. Za ním je vidět kurník

O nové stavbě

Zaznamenali jsme i další změny, které Zuzana vůbec nebere v potaz a nad nimiž jen mávne rukou. Pod ořešákem, na konci zahrady, se objevila další stavbička před jezírkem, které tu také nebylo. V altánku se promítla Zuzanina vášeň nic nevyhodit, vše zrecyklovat, zvláště, když to nese patinu předchozích let užívání, pro niž má slabost. Stěny jsou opět z vodorovně kladených prken a mají světle šedý nátěr jako dílna nebo domeček na nářadí. Stejný odstín má i kurník, který je tu krátce, nebo králíkárna pro Vanessina králíka.
„Altán jsme měli s Rosťou hotový za víkend,“ vzpomíná naše průvodkyně. „A protože nám před časem uhnila terasa před domem na dvoře, museli jsme smrková prkna vyměnit za modřínová. Zbylý smrk jsme použili na stěny,“ říká s klidem. Pak ukazuje na podlahu před altánem: „Každý rok nám přibydou dvě palety, protože na nich se vozí brikety. Dřevo z nich pak znovu upotřebíme, například na tuto podlahu. I vana s lekníny stojí na prknech z palet.“

Jakmile v zahradě nic zvláštního neroste, zrak upoutávají alespoň židličky se stolkem. Svou bílou barvou okolí prosvětlují

Sousedovic kocour Pepa nás všude doprovázel

Uvnitř Zuzana natřela podlahu do čtverců a docílila tím iluze ošlapaných dlaždic. Postavila sem stůl, který dostala od kamaráda, jen ho opálila, a malý stolek, jež je z elektrikářské cívky. Polštáře, které krášlí nádherné krajky, komentuje: „Prateta paličkovala a co dnes s tím? Tak jsem našila kousky krajek na polštáře.“

V altánku dala Zuzana průchod své vášni k recyklování

Vířivka na zadní straně dílny je zastřešená, a proto ji Morkusovi nemusejí v nepříznivém počasí uklízet

Poslední otázka

Průvodce po zahradě nám nedělala jen Zuzana, ale i kocour Pepa, který se od ní nehnul na krok. „Je sousedů z vedlejší ulice, ale patří spíš nám,“ usmívá se. „Pepa se občas jde podívat k nim za svojí kočičí sestrou, rozhlédne se, zkontroluje ji a zase se vrátí.“ Zatímco o něm mluví, kocour mhouří oči a trpělivě čeká, kam se vydáme.

Pohled zpoza dílny na dům a vpravo na obchod. Zákazníci tímto prostorem vždy procházejí

Stěna dílny je otočená na jih, proto sem sluníčko svými paprsky dosáhne i v zimě

Zvolna se vracíme na dvůr. Ale ještě nás napadá poslední otázka, než se opět vydáme do mlhy: „Na čem jste pracovali letos a co teprve chystáte?“ Zuzana odpovídá. „Letos jsme osazovali levandulí střechu na dílně a příští rok plánujeme novou střechu včetně zateplení na domě.“ Podle Zuzanina vyprávění, to bude určitě vyhovovat Rosťovi, který je přes zimu celý nedočkavý. Jak se udělá teplo, nechá přistavit kontejner a už to bude lítat.

Text: Martina Lžičařová
Foto: Jaroslav Hejzlar