Vaříme a pečeme pro psy
Většina majitelů má rámcovou představu o tom, z čeho by se měla psí strava skládat. Při její domácí přípravě musíme znát i optimální poměr živin, které má obsahovat.
Ještě před pětadvaceti lety se psům běžně vařilo a o potravinové alergii snad nikdo ani neslyšel. Domácí příprava je sice časově náročnější, ale zato víme, co pejskovi do misky servírujeme, byť samozřejmě nemůžeme vyloučit přítomnost nějakých škodlivin v kupovaných surovinách. Zeleninu a ovoce si ovšem můžeme na zahradě vypěstovat rovnou v bio kvalitě.
Dávkování a skladba potravy
Poměr jednotlivých složek a objem krmné dávky se odvíjí od plemene, věku a zdravotního stavu. Denní krmná dávka by měla u dospělých psů představovat 2 až 3 % jejich tělesné hmotnosti. Základ krmiva musí tvořit živočišná složka, která je zdrojem bílkovin a tuků. U dospělých psů se jedná o 40 až 60 % masa. Nesmí být příliš tučné, ale mělo by obsahovat chrupavky a šlachy. Přidat lze i měkké morkové kosti, ovšem v menší míře, protože jsou tučné a mohou způsobit průjem. Několikrát v týdnu můžeme zařadit vnitřnosti a žloutek.
Rostlinná složka krmiva poskytuje zejména zdroj stravitelných sacharidů a vlákniny. Vhodnější než obiloviny, jež bývají spouštěčem potravinových alergií, je zelenina, konkrétně mrkev, dýně, cuketa, špenát a brokolice. Z ovoce je to jablko.
Vzhledem k tomu, že u domácí stravy lze jen těžko zajistit, aby obsahovala všechny potřebné minerální látky, vitamíny a stopové prvky, a ještě ve správném poměru, můžeme je psům dodat ve formě doplňků stravy.
Hodnotná i bezpečná
Důležité je, abychom tepelnou úpravou nezničili bioaktivní látky, ale současně zlikvidovali bakterie. V syrovém stavu je nebezpečné zejména kuřecí a vepřové maso či zvěřina. Maso proto vaříme v páře nebo krátce podusíme. Kosti dáváme pouze syrové hovězí. Vařené kosti jsou lámavé a mohou způsobit vážná vnitřní zranění. Kuřecí můžeme podávat roztlučené najemno.
Zeleninu přidáváme syrovou nebo jen spařenou, nakrájenou nadrobno či nastrouhanou.
Pamlsky
Největší úspěch zřejmě sklidí sušené proužky masa, tzv. jerky. Abychom zničili bakterie při jejich přípravě, syrové maso zahřejeme nejprve na 71 °C a následně v sušičce či troubě udržujeme teplotu na 55 až 60 °C.
Sušenky můžeme upéct z ovesných vloček, dýně, mrkve, špenátu, mletého masa či ryb, oleje, jogurtu, vejce a ochutit je ještě jablkem, banánem či bylinkami.
Zdravé zpestření
Krmivo můžeme vylepšit léčivými bylinkami, například oreganem, bazalkou, rozmarýnem, šípkem či heřmánkem. Pro lepší stravitelnost i dýchání lze překvapivě přidat špetku chilli.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Archiv firem a Shutterstock