Došky sluší chalupě i roubence
Došková střecha se v minulosti vyskytovala běžně na vesnických domech. Sláma tady byla dostupná a výroba snadná, proto si došky každý hospodář vyráběl sám. Stavení s doškovou střechou byla dobře izolovaná a půvabná.
K výrobě se dříve používalo žito, které mělo dlouhá a tenká stébla, nebo sláma z ječmene či ovsa. V současnosti slámu nahradil rákos, existují i došky kukuřičné. Rákos dokáže odolat i silnějším povětrnostním podmínkám, neboť každý ze snopů je k laťování uchycen na třech místech.
S deštěm a se sněhem si poradí správný sklon střechy, ten by měl mít minimální úhel 45 stupňů, ve větrných oblastech 50 stupňů. Podle zvoleného materiálu by měla došková střecha vydržet podle místních podmínek přibližně 20 až 40 i více let.
DOBRÉ RADY
- Proti ohni střechu ochráníte například hliněnou mazaninou, kterou se vyplní přihrádky mezi latěmi a krokvemi.
- Povrch krytiny ošetřete vodním sklem nebo speciálními přípravky, takzvanými retardanty hoření.
VÍTE, ŽE…
- Doškové střechy se dnes často používají v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Anglii, Holandsku nebo v Belgii.
- Došková rákosová střecha má výborné izolační vlastnosti, brání rychlému střídání teplot v interiéru.
DALŠÍ VÝROBCI A DODAVATELÉ:
V České republice doškové střechy nabízí pouze několik málo firem například František Pavlica z Hroznové Lhoty. Rákosové střechy vyrábí třeba Pavel Otáhal z Kobylí a výrobky se k nám dovážejí také z Maďarska a Moldavska.
Připravila: Helena Štětinová
Foto: Vladimír Hájek a archiv firmy