Jak se zbavit vlhkosti

Rubrika: Speciály, Stavba, Stavíme a opravujeme, Vzlínající vlhkost

Boj s vlhkostí v domě začíná odstraněním jejích příčin. Někdy je to celkem jednoduché, jindy však vyžaduje odvlhčení i zásadní zásahy do základů a zdiva. Je třeba postupovat důsledně.

Pronikání vlhkosti a vody do obytné stavby mívá často i banální a vcelku rychle odstranitelné důvody. Může jít o poškozenou střechu či okapový systém, prasklé vodovodní potrubí či nefunkční klempířské prvky. To jsou ty lepší případy. Dlouhodobě vlhké stěny a jejich neblahé následky jsou však mnohdy důsledkem závad mnohem vážnějších. Zpravidla jde o nekvalitní a nedostatečně izolované založení stavby či ztráta funkčností původních izolací. V kombinaci s nepříznivými hydrogeologickými poměry v místě stavby je pak vlhkost v domě často odstranitelná jen za cenu poměrně radikálních zásahů do stavby nebo dlouhodobých a nákladných opatření, které je třeba provádět důsledně a trpělivě, jinak jde o vyhozené peníze.

Začněte průzkumem

Zadáte-li provedení prací na odvlhčení domu profesionálům, měli by začít kompletní analýzou příčin. Prověřuje se stav inženýrských sítí (kanalizace, vodovod, ústřední vytápění) i vliv hydrogeologických poměrů v místě stavby, zejména vlastnosti podloží včetně propustnosti jednotlivých vrstev nebo úroveň a charakter spodní vody a její kolísání v čase, například v souvislosti s množstvím srážek. Netvrdíme, že leccos z možných příčin vody v domě neodhalíte i svépomocí, ale speciální přístroje typu inspekčních kamer či různých sond do zdiva a podloží obvykle ve výbavě domácí dílny nebývají.

Odborníci dokážou mnohem lépe zhodnotit i stav izolace stavby proti vzlínající vodě, případně i to, zda vůbec taková ochranná bariéra existuje. Někdy mohou selhávat i původně správně provedená hydroizolační opatření, což může být následek dodatečných stavebních zásahů, jako je třeba budování kanalizační přípojky. Změnu vlhkostních poměrů v domě způsobí i položení dlažby těsně k domovní zdi nebo přílišný vzrůst okolní zeleně.

Ať už zmapují příčiny vlhkosti ve vašem domě profesionálové, nebo se o to pokusíte sami, zkuste začít likvidací těch nejjednodušších rizikových faktorů. Zkontrolujte a opravte střechy či oplechování komínů. Zamezte zatékání dešťové vody do základů i za cenu, že byste ji měli z okapů odvést provizorně pomocí flexibilního potrubí do vsakovací jímky. Pročistěte různé odtokové kanálky, které odvádějí vodu ze dvora, případně zjistěte, zda jsou vůbec funkční.

Údaje z vlhkoměru upřesní rozsah problému

Pokuste se odhalit krizová místa typu přizdívek maskujících vlhké zdivo nebo různých asfaltových izolačních nátěrů, které drží vodu ve zdech a nenechají je dýchat. Časovanou bombou jsou i cementové omítky na hliněných zdech a nepropustné nátěry na fasádách starých chalup s původně prodyšnou vápennou omítkou.

Různé typy vlhkosti mají charakteristický vzhled, který se projevuje rozsahem, ohraničením i změnami během určitého času. Důležité je všímat si stop působení vody na stěnách zvenčí včetně soklů a také v interiéru. Profesionálové budou měřit i vlhkostní hodnoty a obsah solí ve zdivu a vyhodnocuje se i pórovitost, nasákavost či hydrofobní vlastnosti použitého stavebního materiálu. Naměřené hodnoty ukážou například to, zda se voda do zdiva dostává kvůli dešti, zatékání z chodníku, úniku splašků, či vzlínání spodních vod. Průzkum nepřístupných míst, tedy například stav hydroizolace v základech, se prověřují pomocí sond. Počítejte s tím, že kompletní analýza příčin je nákladná, ale zároveň lze díky jejím výsledkům stanovit optimální opatření pro úspěšnou sanaci stavby a tím zase ušetřit na různých marných experimentech.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Vzlínající vlhkost:

Pusťte k domu slunce

Izolace základů

Zastavte vlhkost v chalupě

________________________________________________________________________

Podřezání stěn představuje jednu z nejúčinnějších metod odvlhčení

Podřezání zdiva

Obecně spočívá sanace zdiva v odvedení vlhkosti od konstrukce nebo v izolaci konstrukce domu od zdroje vlhkosti. Oddělit zdivo neprostupnou bariérou je jedním z tradičních a prověřených způsobů i v případě vzlínající vlhkosti, což je asi nejvíce obávaná a nejhůře řešitelná příčina vlhka v domě. Dojde-li i stavební průzkum k závěru, že potíže s vodou způsobuje právě vzlínání, existují i další možná řešení, ale podřezání stěn a dodatečné vložení izolačních materiálů je tou nejdůslednější metodou. Je ale drahé, pracné, a ne vždy proveditelné, s tím je nutno počítat.

Pro podřezání cihelného zdiva se používá speciální pila s vidiovým řetězem, který si poradí s cihlami. Při podřezávání smíšeného nebo kamenného zdiva se používá diamantové lano a chlazení. Je-li možné podřezávat zdivo zvenčí na úrovni podlahy, lze se vyhnout zásahům v interiéru. Uvnitř domu nevzniknou žádné zvláštní komplikace ani v případě, že při řezu prochází lano či řetěz skrz, jen je nutné chránit interiér proti prachu.

Podřezání musí předcházet otlučení omítky v rovině plánovaného řezu. Při použití pily s diamantovým lanem je také nutné vyrovnat a upravit podklad v předpokládané dráze popojíždění stroje. Zeď se prořezává postupně po úsecích v délce maximálně jednoho metru, pak se řez pročistí a vkládá se izolace, což jsou plastové pásy nebo sklolaminátové desky kladené do spáry s dostatečným podélným přesahem, aby vlhkost nemohla proniknout vzhůru ani ve spojích.

Na rychlost následného vysychání podřezaných a odizolovaných zdí má vliv intenzita vytápění, větrání, ale především množství vlhkosti, která se v izolovaných zdech dosud drží. V jednom krychlovém metru zdiva se může nacházet až 160 litrů vody.

Podsekávání zdiva umožní postupné vkládání bariér proti vzlínání

Zavibrování a podsekávání

Vodorovnou hydroizolační bariéru proti vzlínání zemní vlhkosti do zdiva lze vytvořit i takzvaným zavibrováním plechů, které vpraví speciální stroj do spár ve zdivu bez nutnosti ho podřezávat. Tento způsob je ideální pro cihlové zdi, případně kamenné zdivo s jasně vedenou pravidelnou spárou. Zavibrování plechů do smíšeného zdiva je příliš riskantní, protože náraz na kámen ve zdi může plech roztrhnout.

Za úvahu stojí i tradiční metoda podsekávání, což je způsob pracný a zdlouhavý, ale obejdete se při něm bez speciální techniky. Ve zdi se vysekávají otvory přes celou tloušťku stěny v délce 0,8 až 1,2 metru. Dno ve vybouraném otvoru se poté vyrovná, položí se do něj hydroizolace a otvor se zazdí tak, aby na každé straně přečnívalo alespoň 100 mm volné hydroizolace. Začíná se v místech s největším zatížením (rohy nebo meziokenní pilíře) a až po zatvrdnutí malty se vybourávají další části. Výše vybourání otvoru závisí na tloušťce stěny a materiálu, z nějž je zeď postavena. V cihlové zdi o tloušťce 30 až 45 centimetrů postačí vybourat dvě řady cihel.

Pokud se podsekává stěna silnější než 60 centimetrů, vybourá se zeď z jedné strany minimálně do poloviny její tloušťky a vloží se hydroizolační pás, který se u nevybourané části zahne vzhůru. Pak se otvor zazdí, a vybourá se zbytek zdiva na druhé straně. Poté se vloží druhý pás hydroizolace tak, aby překrýval původně ohnutou část prvního pásu, která se po vybourání překlopila pod druhou půlku zdi.

U injektáže je velmi důležité udělat předepsaný počet otvorů vrtaných ve správném úhlu sklonu

Chemická injektáž

Další přímou sanační metodou je chemická injektáž. Do otvorů vyvrtaných ve vzdálenosti doporučené výrobci jednotlivých injektážních směsí se pod tlakem (spec. přístrojem) či pouze pomocí výtlačné pistole (podle typu zvolené technologie) vpravuje do zdiva látka následně vytvářející ve zdivu tzv. chemickou hydroizolační clonu s těsnicími a vodoodpudivými vlastnostmi. Je důležité vědět, že úspěch metody závisí i na stavu zdiva: příliš zvětralá a poškozená zeď ze smíšeného materiálu pravděpodobně nebude pro tento postup vhodná. U mokrého, ale relativně kompaktního cihlového zdiva však lze pomocí injektáže docílit dobrých výsledků.

Sanačními omítkami lze odvlhčení stěn pomoci, ale není to trvalé řešení

Sanační omítky

Existují i multifunkční omítky se sanačními a tepelněizolačními vlastnostmi (Sanaver)

Sanační omítky se nanášejí podobně jako běžné materiály pro omítání. Na rozdíl od nich však dokážou vytvořit po vyzrání množství vzduchových pórů, přes které se vlhkost ze zdiva odvádí. Pórovitost a prodyšnost činí tyto směsi na rozdíl od běžných omítek velmi lehkými. Vyznačují se rovněž nízkou kapilární nasákavostí a vodoodpudivostí. Sanační omítkou voda neproniká skrze kapiláry do zdiva a odpařování vody ze zdiva a případné srážení solí probíhá pouze na vnitřní straně omítky. Povrch stěny nahozené sanační omítkou tedy zůstává suchý a neměl by trpět ani výkvěty soli typickými pro vlhké zdivo.

Je nutné připomenout, že sanační omítky neodstraní příčiny vlhkosti. Dokážou pouze částečně a na omezenou dobu snížit její nežádoucí následky. Problém je, že projevy působení vlhkosti zakrývají, což může například při dlouhodobé kumulaci solí poškozovat zdivo. Jde tedy jen o dočasné a částečné řešení, které je potřeba kombinovat s dalšími kroky, z nichž nejjednoduššími doplňujícími opatřeními je použití vysoušečů, větrání a pravidelné vytápění. Vzlíná-li však vlhkost do zdiva skrze neodizolované základy, sanační omítka potíže nevyřeší.

Mezi speciálními sanačními omítkami najdete i omítky s tepelně izolačními schopnostmi, které se používají například při rekonstrukci fasád historických objektů.

Aktivní elektroosmóza

Zajímavou alternativou k náročným stavebním zásahům je tzv. přímá sanační metoda aktivní elektroosmózy. Je k ní potřeba pouze jednoduché zařízení s trvalým připojením k elektřině. Spotřeba je nepatrná, výrobci uvádějí provozní náklady ve výši několika stovek korun ročně.

Zařízení sestává z řídicí jednotky, elektrod a kabelů a vytváří uzavřený elektrický okruh. Do vlhkého zdiva se instalují kladné elektrody, do podzákladí elektroda záporná. Vše je propojeno s řídicí jednotkou, která vysílá elektromagnetické impulsy. Tímto způsobem je přerušeno kapilární vzlínání vody a ta je přitahována k spodní záporné elektrodě.

Dobré rady

Základem úspěšného boje s vlhkostí v domě je odhalení jejích příčin. Mokré stěny nemusí způsobovat jen obávané vzlínání zemní vlhkosti, ale i prasklá vodovodní trubka či zatékání dešťové vody pod základy.
Podřezat či podrazit dům je metoda účinná, ale nelze ji provést vždy. Nemá však smysl udělat ji pouze z části, zemní vlhkost se přesune jinam.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock