Ovocné stromy zjara
Dostanou-li ovocné stromy odpovídající péči, vrací nám ji v podobě bohaté a zdravé úrody. S každoročními pracemi začínáme na jaře, kdy se celá příroda probouzí ze zimního spánku.
Plánujeme-li výsadbu ovocných stromů na pozemku, který ležel dlouho ladem, musíme ho nejprve zkultivovat, zejména zbavit nebezpečného pýru, který dokáže mladé stromky oslabit natolik, že uschnou. Po vyčištění půdy se osvědčilo pěstovat na něm první rok zeleninu či zelené hnojení a teprve v dalším roce se pustit do výsadby ovocných stromů. Na jaře sázíme broskvoně, meruňky a ořešáky, s ostatními ovocnými dřevinami vyčkáme do podzimu.
Odstrojení a nátěr
Když už nehrozí mrazy, sejmeme ze stromků ochranné obaly a pletivo bránící okusu zvěří.
Abychom předešli přehřívání kmenů ostrým sluncem, v důsledku čehož dochází k prasklinám a tvorbě mrazových desek, koncem března je nabílíme vápenným mlékem. Tím se současně zpomalí nástup vegetace a pozdější kvetení tak může zachránit úrodu před zmrznutím. Zničíme i hmyzí škůdce ukrývající se za borkou, houbové choroby a mechy. Kmeny můžeme před intenzivním sluncem rovněž zastínit širšími prkny.
Jarní řez
Mezi jarní péči o ovocné stromy patří také úprava koruny řezem. Od 1. do 5. roku po výsadbě provádíme každoročně výchovný řez, abychom dali budoucí koruně základní tvar. Tím, že zmenšíme plochu korunky, podpoříme i zakořenění stromku. Udržovací řez neboli průklest má za cíl zabránit tomu, aby dospělý strom svými přírůstky utiskoval ostatní. Zmlazovacím řezem plodonosného obrostu pak prodlužujeme životnost stromu a zkvalitňujeme plodnost.
Co se týče nejvhodnějšího času pro řez, peckoviny upravujeme po narašení, čímž snížíme riziko namrznutí a napadení patogeny, teplomilné peckoviny až v době květu. Opět tím snížíme riziko namrznutí, ale i vznik houbových chorob. Ořešáky řežeme až, když letošní přírůstky dosáhnou alespoň 10 cm délky.
Ochrana před chorobami
Ve správně obhospodařované zahradě osázené odolnými odrůdami by k rozšíření chorob a škůdců nemělo docházet, pokud k tomu přece jen dojde, použijeme k jejich likvidaci i prevenci přírodní preparáty s širokospektrálními účinky, jež slouží současně jako hnojivo s podporou obranyschopnosti. Vyvarujeme se agresivní chemie, kterou zlikvidujeme užitečný hmyz, jenž nám v boji se škůdci přirozeně pomáhá. Jabloňové padlí řešíme například postřikem výluhem z vrbové kůry dva týdny před květem. Při silném napadení sáhneme po měďnatých a sirnatých prostředcích.
Proti moniliové hnilobě postřikujeme stromy před rozpukem pupenů 5% roztokem zelené skalice. Při strupovitosti jabloní a hrušní či moniliové hnilobě peckovin použijeme 1% bordeauxskou jíchu (roztok vody, modré skalice a vápenného mléka). Prvně ji aplikujeme v době uvolňování poupat a opakujeme po odkvětu.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Archiv firem a Shutterstock