Kůrovec, dřevo a palivo

Přestože ceny palivového dřeva kvůli kůrovcové kalamitě klesly, výrobky z piliny, tj. dřevěné brikety a pelety, zůstaly na stejné výši. Jaký vliv má aktuální přebytek smrkového dřeva na ceny paliv a víme, že se v budoucnu budeme muset obejít bez smrku?

Palivové dřevo je kvůli kůrovcové kalamitě levné, jeho ceny někde klesly o 30-40 % oproti předchozímu roku, cena za metr krychlový se pohybuje kolem 800 Kč. Kůrovec naopak cenově neovlivnil dřevěná paliva (pelety a brikety). Ty se totiž vyrábějí výhradně z piliny, která vznikne jako zbytková surovina na pilách. Domácí pily však byly díky poptávce ze stavebnictví plně vytíženy, ještě než se přemnožil kůrovec, a nejsou schopny zvládnout více dřeva, přestože je ho v lesích přebytek.
„Stavba nových pil, které by dokázaly kalamitní dřevo zpracovat, je otázkou několika let. A rozemlít na pilinu celé stromy, aby z nich mohly být vyrobeny pelety, to by bylo barbarské, energeticky náročné a ani finančně se to nevyplatí,“ vysvětluje Ing. Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Konečnou cenu pelet určuje především vývoj na celoevropském trhu, kde česká výroba tvoří méně než 3 % objemu. Problémy s kůrovcem a přebytkem dřeva v Česku tedy evropskou cenotvorbu neovlivní.

Pilina z jiných dřevin

Výrobce těchto dřevních paliv (pelet a briket) brzy čekají velké změny. Intenzivně se začínají zabývat vývojem technologií, které umožní zpracovávat i pilinu z buku, dubu, jedle nebo modřínu. Kůrovcová kalamita totiž přináší aktuálně přebytek smrkového dřeva, ale už za pár let bude smrk nedostatkovým zbožím. Čeští výrobci pelet a briket přitom dosud zpracovávali především smrk. Bukové, modřínové a další pelety zatím tvoří přibližně 10 % jejich výroby.
Co nás čeká do budoucna? Stavba nových pil i peletáren. Domácí výroba pelet a briket zatím běží bez ohledu na kůrovce, stejně jako doposud. V následujících letech se však předpokládá, že společně s novými pilami, které pomohou zpracovat kalamitní dřevo, vznikne i řada nových peletáren a briketáren.
„Peletovací linky obvykle vznikají přímo v areálu pily, ušetří se náklady na převážení piliny a dřevozpracovatelské firmy nemusí řešit, kam se zbytky z výroby. Vyrábět pelety se jim vyplatí, protože po nich roste poptávka jak na domácím trhu, tak u sousedů, české pelety se vyvážejí do Rakouska, Německa i Itálie,“ uvádí Ing. Vladimír Stupavský.

Zpracování vytěženého dřeva

Pokud kůrovcová kalamita skutečně urychlí stavbu nových dřevozpracovatelských závodů, můžeme se těšit, že Česko přestane vyvážet tolik dřeva v nezpracované podobě. Aktuálně máme varovnou bilanci, až 40 % dřeva, které u nás těžíme, sami nezpracováváme. Otevírá se tedy obrovská šance začít se orientovat na vytváření přidané hodnoty na našem území a vyvážet výrobky ze dřeva včetně dřevěných paliv, které jsou na Západě tolik populární.
„Česko bylo největší exportér nezpracovaného dřeva v Evropě před kalamitou a nyní svůj podíl ještě zdvojnásobuje. Pokud by se toto dřevo u nás zpracovalo, byť jenom do výroby pelet, pak by se významně zvýšila vytvořená hodnota na 1 m3 surového dřeva, která je nyní jedna z nejnižších v Evropě,“ hodnotí Ing. Robert Babuka, viceprezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR. Ještě dodává: „Kůrovcová kalamita představuje zásadní zásah do budoucnosti oborů zpracování dřeva a jeho energetického využívání. Potvrdila se absence oborové hospodářské politiky, která by vytvářela podmínky pro růst kapacit na českém trhu. Na rozdíl od našich západních sousedů, naši zpracovatelé jsou zcela závislí na vnějších vlivech, které nemají pod kontrolou.“

Příprava na léta bez smrku

Zatímco v krátkodobém horizontu se řeší především otázka, kde zpracovat kalamitní dřevo, aby nezůstávalo ležet v lese, v dlouhodobé perspektivě leží před českými dřevozpracovatelskými firmami i před výrobci dřevěných paliv jiná otázka. Jak se obejít bez smrku? Ať už se nyní podaří napadené smrky úspěšně vytěžit a zpracovat, nebo postupně uschnou, jedno je jisté. Za pár let bude o smrk nouze. A na pilách se brzy budou místo smrku řezat buky, duby, jedle nebo modříny.
Kůrovcová kalamita představuje bod zlomu v lesním hospodaření. Smrk má sice nejvyšší ekonomické výnosy, ale z dlouhodobého hlediska jsou monokultury pro lesníky riskantní. Chystá se tedy radikální proměna druhové skladby lesů, kdy smrky nahradí listnaté dřeviny a jedle, které jsou u nás původní.
V oboru výroby pelet se české závody dominantně orientovaly především na smrkové dřevo. Patří k nim i peletárna Waldera na Valašsku. „Smrkové dřevo jsme až doposud chápali jako jednoznačně nejvhodnější pro výrobu pelet. Za prvé má nejvyšší výhřevnost. Za druhé bylo a pořád je v naší zemi nejdostupnější. Za třetí lze ho dobře lisovat a peletové kotle jsou pro jeho spalování ideální,“ vysvětluje Marek Řebíček ředitel firmy Waldera. Očekávané vymizení smrku podle něj představuje obrovskou výzvu. Výrobci pelet i briket budou muset najít náhradu za smrkovou pilinu. „My už nyní běžně vyrábíme modřínové pelety a pilinu z buku, který se u nás na pile řeže, přimícháváme do smrkové. Musíme se ale naučit peletovat i borovicovou nebo dubovou pilinu, kterou nyní přehlížíme, za pár let to bez ní nepůjde.“
Smrkové pelety zatím tvoří 90 % v Česku vyrobených pelet, zbývající desetina jsou pelety z piliny modřínové, bukové nebo z jiných listnatých dřevin. Se zpracováním bukové i borovicové piliny na pelety i brikety už mají zkušenosti ve firmě BIOMAC, se sídlem v Uničově.
„V budoucnu se i u nás změní sortiment. Bude se zvedat podíl listnaté kulatiny. Máme už dnes v portfoliu čtyři druhy pelet a každý se vyrábí z jiné suroviny. Jsme schopni přestavět všechny naše technologie na výrobu pelet například z bukových nebo dubových pilin a hoblin. Na situaci a změnu na trhu budeme schopni reagovat velmi rychle,“ uvádí Ing. Martin Černý, jednatel firmy BIOMAC.

Budoucnost pelet

Do roku 2022 by se měly malé zdroje používané v domácnostech přeměnit na automatické. Díky kotlíkovým dotacím, které aktuálně probíhají, významně vzroste podíl výroby tepla z dřevní biomasy, zejména dřevních pelet, které jsou lokálním obnovitelným zdrojem. Pelety se mohou stát i díky vysoké státní podpoře optimální alternativou k uhlí.

Text: Martina Lžičařová
Foto: Shutterstock

Kůrovec, dřevo a palivo