Ševcovský domek pod hradem
Dávno zapomenutá dřevěná bedna na půdě domku ve Svojanově skrývala překvapivé tajemství. A to se nakonec stalo i zdrojem jména, které dnes dům nese.
Svojanov je malebné městečko, přesněji řečeno městys v zalesněném údolí říčky Křetínky. Nad obcí se tyčí stejnojmenný hrad opředený mnoha tajemstvími a druhou výraznou dominantou je tady kostel sv. Petra a Pavla z konce 18. století. Stojí na skalnatém návrší, u jehož paty najdete malebnou chaloupku s názvem Ševcovský domek. Může být inspirativním příkladem povedené rekonstrukce a maximálního využití poměrně omezeného prostoru, do nějž se majitelce podařilo vměstnat veškerý komfort pro hosty tohoto minipenzionu.
„Ve Svojanově máme chalupu už sedmnáct let. Část manželovy rodiny odsud pochází a vždycky nás to sem táhlo,“ vypráví majitelka domku Lenka Kudlová. „A po celou tu dobu s naší rodinnou chalupou těsně sousedil neobývaný a dost zchátralý domek. Nikdo se o něj moc nestaral, ale na prodej nebyl. Jednoho dne se ovšem situace změnila a my jsme se s majiteli dohodli na koupi velmi rychle, vlastně tak rychle, že jsme ani moc nestihli přemýšlet o tom, co vlastně s chaloupkou budeme chtít udělat,“ vysvětluje Lenka, která byla především ráda, že získá kontrolu nad nevzhlednou stavbou a pak z ní klidně může vzniknout třeba kůlna pro skladování dřeva.
Jenže když začala domek podrobněji zkoumat, zjistila, že má přece jen určitý specifický půvab a atmosféru a že by bylo škoda nepokusit se ho přivést zpátky k životu. „Máme ale chalupu hned vedle a máme ji rádi, takže jsme se rozhodli, že domek opravíme a zkusíme ho alespoň nějakou dobu pronajímat.“
Až na kámen
Od okamžiku, kdy padlo v rodině toto rozhodnutí, se začal odvíjet obvyklý a už mnohokrát popisovaný příběh rekonstrukce, který je obvykle charakterizován rozpory mezi původní představou o rozsahu a náročnosti oprav a skutečností, která nastane, jakmile se do nevyzpytatelného starého stavení „hrábne“.
Dům je celý z kamene a v průběhu postupného otloukání stěn a odhalování všelijakých skrytých úskalí se ukázalo, že bude potřeba upravit úplně všechno. V domě například nebyla koupelna ani záchod, bylo potřeba vyřešit problém s vlhkostí a pro plánované účely využití rovněž zobytnit podkrovní prostory.
„Všechny stěny se otloukly až na kámen a jak se dům postupně zbavoval nánosů předchozích let chátrání, chodila jsem sem nasávat jeho atmosféru a ducha. Spolu s šikovným místním truhlářem jsme vymýšleli, jak sem dostat schodiště, což bylo vzhledem k omezenému prostoru skoro nemožné. Ale povedlo se,“ vzpomíná Lenka Kudlová.
Ten skutečný, doslova hmatatelný příběh domu však odhalil teprve nález velké dřevěné bedny, která do té doby celá léta zapadala prachem na půdě.
„Podle restaurátora to byla docela cenná věc, barokní příruční sýpka, prostě velká truhla, v níž se uchovávalo obilí. V naší truhle se ovšem ukrývaly kůže, šídla a další ševcovské nářadí a taky krabice, na níž bylo krásným rukopisem napsáno: Pan Petříček si vyzvedne. A uvnitř té krabice byly krásné ručně ušité červené boty, které si pan Petříček očividně nevyzvedl. Pak jsem zjistila, že v blízkém Bystrém byla ševcovská dílna a ten švec bydlel právě v tomto domku. Při pátrání po historii domu jsem se ostatně dostala až do 18. století, někteří jeho původní obyvatelé leží na hřbitově v našem těsném sousedství,“ popisuje Lenka, jak vlastně na název Ševcovský domek přišla.
Nerovné a drásané
Pokud jde o technickou stránku rekonstrukce, vzpomíná majitelka s úsměvem i na to, jak musela „krotit“ zedníky při jejich snahách vyrovnat nerovnosti a nepravidelné rohy. „Stejně tak se nedalo napasovat do pravého úhlu dřevěné schodiště. Starý dům měl svoje specifické požadavky, říkal si o jejich respektování, vlastně jsme se mu jen snažili vycházet vstříc.“
Neznamená to ovšem, že by se při opravě nevyužívaly moderní stavební materiály a postupy. Podkrovní prostory jsou například zatepleny PUR panely a střešní krytinu tvoří osvědčený Drdlíkův plastový šindel, který téměř k nerozeznání věrně imituje originální štípanou dřevěnou krytinu.
K udržení původní atmosféry v domku přispívá i technologie povrchové úpravy schodiště a kuchyňské linky metodou drásání, kvůli níž si místní truhlář dokonce pořídil speciální kartáče.
„Po necelých dvou letech provozu se prozatím všechno osvědčuje, jen je tu relativně vlhko,“ říká majitelka. „Není to nic divného, dům je starý dvě stě let a stojí v podstatě na úpatí skály a kousek od potoka. Celý Svojanov leží v údolí, se zvýšenou vlhkostí tady prostě tradičně musíme žít. Bylo tedy třeba udělat drenáže kolem základů a nechali jsem udělat injektáž zdiva zhruba v rozmezí sedmi až deseti centimetrů. Zatím to funguje velmi dobře, ale v určitých obdobích roku ještě navíc necháváme běžet vysoušeč vlhkosti.“
Z malého velký
Ať už je to s výhodami, či nevýhodami bydlení pod skalou jakkoli, přispívá kostel přímo nad domem k působivé atmosféře místa a vystoupat k němu můžete i po kamenných schodech přímo ze zahrádky Ševcovského domku. Úpatí skály pak přirozeně chrání a ohraničuje pozemek za oběma chalupami, zahrádka poskytuje dostatek soukromí pro posezení u ohně nebo na kryté terase.
Z ní vstoupíte přímo do domu, kde se před vámi otevře překvapivě prostorná obytná kuchyně, ze které lze jít do koupelny s toaletou a druhými dveřmi pak do původní vstupní chodby z ulice. Z ní vedou schody do podkroví, které tvoří – vzhledem k rozměrům domu – poměrně rozlehle působící otevřený prostor, kam se vešla ložnice pro spaní i místo pro klidné posezení s výhledem na malebné okolí skrze štítové okno. Ze zmíněné vstupní chodby se vchází také do přízemní ložnice, v níž zaujme pěkně opravený trámový strop.
Domek je sice zařízen univerzálně a prakticky s ohledem na potřeby střídajících se hostů, ale majitelce se i přesto podařilo vtisknout interiéru osobitého ducha a domáckou idylu dosaženou zejména spoustou drobných detailů, kombinací moderních zařizovacích předmětů pro větší pohodlí a recyklovaných věcí nenápadně připomínajících, že dům už tady stojí pěkných pár let a leccos pamatuje. Ostatně – přesvědčte se sami.
Svojanov je nenápadná perla na mapě turistických cílů, okolí skýtá spoustu možností k nenáročné turistice nebo toulkám na kole, a když se zadaří, tamní lesy houbami doslova přetékají. Na samotném hradě Svojanov je podle pověsti dodnes zazděná nevěrná manželka jednoho z hradních pánů, celkově to tam prý vibruje všelijakými podivnými energiemi, ale především je tam krásně.
Kdo tu bydlí
Hosté majitelky sousední chalupy
Kde
Ve Svojanově nedaleko Poličky
Text a foto: Richard Guryča